Proč Češi odmítají řešit klimatické změny? „Je to abstraktní problém a my malá země,“ míní sociolog
Klimatické změny generačně společnost nerozdělují. Mladí i starší lidé ji vnímají jako něco, co tady už je a dále bude pokračovat. Zároveň ale vnímají klimatickou změnu odděleně od problémů české krajiny, což je sucho nebo kůrovec. „Jsou to do značné míry oddělené nádoby. Čm se liší, jsou způsoby, jakými mohou vybraní zástupci té věkové kategorie k veřejnosti komunikovat,“ míní sociolog Martin Buchtík, ředitel agentury STEM a jeden z autorů průzkumu Rozděleni klimatem?.
Skeptičtější názory jsou podle Buchtíka ve veřejném prostoru slyšet už dlouho, reprezentuje je hlavně Václav Klaus starší.
Čtěte také
„Dnes se často prolíná téma zelené tranzice – což je nejen ekonomický a environmentální, ale také sociální problém – právě s tím, že se sice možná zlepší životní prostředí, ale výrazně to zasáhne naši ekonomiku,“ popisuje sociolog.
Téma se tak už nevztahuje jen k přírodě české i globální, ale k celé společnosti.
„A to právě vnáší do tématu zmatek. Protože pak je snadné vytáhnout jednu citlivou věc pro daný stát. V našem případě jsou to například spalovací motory, což je dané i tím, že naše ekonomika hodně stojí na automobilovém průmyslu. A veřejnou debatu zavést na to jedno konkrétní téma a na tom se neustále točit,“ objasňuje kvalitu české debaty Buchtík.
Máme navíc pocit, že jsme příliš drobnými hráči v tom velkém globálním světě. A když změníme něco tady, k ničemu to vlastně nepovede.
Martin Buchtík
Celá česká společnost vnímá problém klimatických změn jako cosi příliš abstraktního a vzdáleného. „My prostě klimatické změny vnímáme jakosti jako sice výrazný problém, ale takový, který se Česka, našeho kraje, naší obce příliš nedotkne. To vede k tomu, že nějaké velké změny nepodporujeme.“
„Dlouhodobě máme navíc pocit, že česká země a místní lidé jsou příliš drobnými hráči v tom velkém globálním světě. A když změníme něco tady, k ničemu to vlastně nepovede. To není tak úplně pravda,“ uzavírá Buchtík.
Poslechněte si celou Vědu Plus. Uslyšíte také o paměti rostlin a dění na klimatickém summitu v Glasgow.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
