Centra velkých měst budou v letních vedrech k nepřežití a ochladit je nepůjde. Sázet do nich nové stromy je drahé a bláhové, říká odborník
Z globálního hlediska patříme k zemím žijícím ve vodním blahobytu. Proto si většina lidí ani nevšimla, že je 22. března Světový den vody. Slaví se z iniciativy OSN už od roku 1993 a tento rok má podtitul „Urychleme změny, dokud je čas“. Víme ale, kolik máme času? A máme vůbec vůli dělat nějaké změny?
Tuzemská politická reprezentace považuje kůrovcovou gradaci i extrémní výkyvy počasí za excesy, velkozemědělci chtějí stále pracovat s velkými lány, protože je to pohodlnější, ke zrušení meliorací se nikdo nemá.
Umíme si představit, co se stane s krajinou, když nebude pršet například měsíc? Máme představu, jak přežijeme ve městech, kde bude v létě 45 stupňů? Lze zapojit do ochlazení měst řeky, které jimi protékají? V Brně se o to pokoušejí revitalizací centra a toku řeky Svratky, Praha zatím ochlazovací plán nemá. Dají se vůbec ovlažit a zchladit velké městské aglomerace?
O tom všem v Natuře z Prahy, středních Čech a Brna diskutují odborník na adaptace na změnu klimatu z Nadace Partnerství Martin Ander a hlavní host Natury Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Připravila Markéta Ševčíková.
Související
-
Bude hurikánů více, nebo méně? Nevíme, ale určitě budou silnější, míní americký klimatolog
Hurikány tvoří nedílnou součást přírodního ročního cyklu ve Spojených státech. V posledních letech to ale může vypadat, že těchto bouří přibývá.
-
Máme za sebou šestou nejteplejší zimu za posledních 248 let. Jaký to má vliv na planetu a ledovce?
Jaké dopady má klimatická změna na ledovce a jak jejich ubývání dále ovlivňuje další regiony? Hostem Leonarda Plus je polární ekoložka Marie Šabacká.
-
Meteoroložka Míková: V zimním období se oteplování projevuje nejvíc. Čekají nás další teplé zimy
Taťána Míková považuje za chybu, že se v Česku klimatickou změnou dlouho hlavně strašilo, místo aby se investovalo do nových řešení.
