Centra velkých měst budou v letních vedrech k nepřežití a ochladit je nepůjde. Sázet do nich nové stromy je drahé a bláhové, říká odborník
Z globálního hlediska patříme k zemím žijícím ve vodním blahobytu. Proto si většina lidí ani nevšimla, že je 22. března Světový den vody. Slaví se z iniciativy OSN už od roku 1993 a tento rok má podtitul „Urychleme změny, dokud je čas“. Víme ale, kolik máme času? A máme vůbec vůli dělat nějaké změny?
Tuzemská politická reprezentace považuje kůrovcovou gradaci i extrémní výkyvy počasí za excesy, velkozemědělci chtějí stále pracovat s velkými lány, protože je to pohodlnější, ke zrušení meliorací se nikdo nemá.
Umíme si představit, co se stane s krajinou, když nebude pršet například měsíc? Máme představu, jak přežijeme ve městech, kde bude v létě 45 stupňů? Lze zapojit do ochlazení měst řeky, které jimi protékají? V Brně se o to pokoušejí revitalizací centra a toku řeky Svratky, Praha zatím ochlazovací plán nemá. Dají se vůbec ovlažit a zchladit velké městské aglomerace?
O tom všem v rerpíze pořadu Natura, a to z Prahy, středních Čech a Brna. Diskutují odborník na adaptace na změnu klimatu z Nadace Partnerství Martin Ander a hlavní host Natury Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Připravila Markéta Ševčíková.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
