Ochladí oxidy síry planetu? Nemyslím si, směje se vědec Hollan. Lepší je investovat do obnovitelných zdrojů

Fosilní paliva mimo zemní plyn obsahují síru. V případě, že se spalují třeba v elektrárnách nebo na lodích, tak sice vznikají nebezpečné a jedovaté oxidy síry, ty ale brání zahřívání planety.

„Malinké kapičky kyseliny sírové vytváří vzduch bělejší, a tak na zem dopadne méně slunce. Více se vrátí do vesmíru, aniž by ohřálo zemi,“ popisuje vědec. Vzhledem k tomu, že se již do mnohých elektráren v pevninské Evropě instalovala odsiřovací zařízení, koncentrace oxidů síry klesla a ochlazovací jev se tudíž snížil. Stejná opatření se nicméně podle vědce zavádí i ve Spojených státech amerických a Číně, což dopad na planetu umocňuje.

Čtěte také

Klima násobí bezpečnostní hrozby. I kvůli němu se šíří náboženský fundamentalismus, říká kosmický inženýr Lukačevič

Dalším podobným zásahem, tentokrát mimo pevninu, bylo v roce 2020 výrazné omezení sirnatých paliv na zaoceánských lodích. „Důvod k tomu byl, že když plují lodě do přístavu nebo od moře fouká vítr k pobřeží, tak už vadí lidskému zdraví,“ upřesňuje expert.

„U přístavů je to správně, ale uprostřed v Pacifiku síra vůbec ve vzduchu nevadí. Jenže je to možná jeden z důvodů, proč severní Pacifik i Atlantik byly v letošním roce o tolik teplejší než v minulosti,“ domnívá se Hollan. Jako možnou variantu boje proti oteplování v neosídlených oblastech to ale vědec nevidí. Stále je proto důležité snižovat emise oxidu uhličitého a metanu.

Pokud by se totiž podařilo dosáhnout zásadních omezení, mohlo by se podle Hollana razantně zastavit i oteplování. „Když emise klesnou, tak jejich pohlcování zemským systémem bude větší než naše produkce. Při poklesu na půlku by stále přibývaly, ale kdyby klesly na pětinu, tak koncentrace rychle ubyde a oteplování se zmenší,“ vysvětluje expert.

Jak rychle?

Řešení má ale podle Hollana několik komplikací. Například oceánům by trvalo ochlazení déle než pevnině. „Dost pravděpodobně také podceňujeme ochlazující jev aerosolů, nejenom oxidů síry, ale i oxidů dusíku,“ spekuluje. Zamezení jejich produkce by pak mohlo celkové snížení teploty mírně zpomalit.

Čtěte také

Marek Hudema: Češi a klimatická změna

Způsobů, jak omezit spalování fosilních paliv neboli mitigaci, je podle vědce řada. Všechny se ale odvíjí od jednoho klíčového okamžiku – investice.

„Evropské bohatství, hlavně v severních protestantských zemích, vzniklo v minulosti tak, že lidé pořád investovali a investovali – stavěli lodě, fabriky, bytové domy pro lidi,“ jmenuje Hollan. Zásadní proto podle něj je, aby bohatí lidé natolik neutráceli za osobní spotřebu, ale aby měli možnosti investovat.

„Na investice do velikých větrných elektráren, rozsáhlé fotovoltaiky rozseté po zemědělských plochách, jsou potřeba veliké peníze. A ty nemá ani Česko, ani ČEZ, ani žádná velká firma. Mají je jenom lidé ve svých úsporách,“ uzavírá Jan Hollan.

Poslechněte si celé Leonardo Plus. Moderuje Šárka Fenyková.