Marek Hudema: Češi a klimatická změna
Česko je země, kde je představa o ekonomickém blahobytu stále spojena s kouřícími komíny a cokoliv má spojitost se zelenou je tak trochu pochybné. Právě takto lze číst výsledky červencového průzkumu evropského veřejného mínění Eurobarometr zaměřeného na klimatickou změnu.
Čtěte také
Češi jsou podle něj poněkud skeptičtí už k samotné klimatické změně nebo chcete-li ke globálnímu oteplování. Zatímco v Evropské unii má změnu klimatu mezi světovými problémy na prvním místě 17 procent dotazovaných, u nás to bylo jen devět procent. Tento postoj sdílíme s většinou východní Evropy. Je to pochopitelné, protože pro nás jako Východevropany je momentálně palčivějším problémem válka, která probíhá na Ukrajině.
Co je ale už méně pochopitelné je to, že zatímco 77 procent obyvatel Unie vidí změnu klimatu jako velmi vážný problém, u nás si to myslí jen necelá polovina populace. Navíc 39 procent obyvatel Česka se domnívá, že naše vláda dělá dost nebo dokonce až moc pro ochranu klimatu. Je to jen o šest procentních bodů méně než v Německu, kde tamní vláda klade na boj proti globálnímu oteplováním mnohem větší důraz. A je to o 11 procentních bodů více, než je evropský průměr.
Unijní šampioni
Češi se liší od evropského průměru v některých oblastech opravdu mimořádně. Narozdíl od většiny Evropanů, kteří pod dojmem energetické krize a války na Ukrajině chtějí posílení zelené energetiky, jsou Češi naopak pro přibrzdění zelené transformace a pro větší využívání fosilních paliv. Což se bohužel děje.
Čtěte také
V podpoře spalování fosilních paliv, většina lidí si pod tím asi představí hlavně uhlí, jsme přitom jednoznačně unijní šampioni. Zřejmě je to spojeno s tím, že si u nás větší počet lidí než v mnoha jiných zemích myslí, že náklady na zelenou transformaci budou vyšší, než škody z globálního oteplování. Že se u nás zkrátka zelená energetika nevyplatí. Ale toho by se měli bát spíš Poláci s jejich těžbou uhlí.
Český problém je jinde. Zřejmě to souvisí s tím, že v myšlení lidí je zárukou prosperity „starý“ průmysl ne nějaké novinky. Stále se u nás opakují historky o bývalé prosperitě Československa spojené s průmyslem a nyní si žijeme docela dobře z tak zvaných montoven.
Část politiků nás neustále přesvědčuje, že naší budoucností je pokračování ve výrobě automobilů se spalovacími motory a tovární haly. Ostatně, v těch se politikům lépe fotografuje než v nudné kanceláře nějakého elektronického start-upu. Jenže svět se mění a kouřící továrny jsou spíše reliktem minulosti. Čím dřív to pochopíme i my, tím lépe pro nás.
Autor je komentátor Lidových novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
