Petr Janyška: Kaczyńskému se drolí strana PiS i celá pravice
Polská nacionalistická pravice byla dlouho jedním homogenním, stmeleným celkem, který měl jednoho vůdce, jehož si nikdo nedovolil zpochybnit: Jarosława Kaczyńského. Když jeho strana Právo a spravedlnost (PiS) byla v Polsku donedávna u moci, on byl neoddiskutovatelným vládcem celé země.
Téměř nikdy neměl žádnou ústavní funkci, nebyl prezidentem, premiérem ani ministrem, ale formálně pouhým poslancem a předsedou strany. Běžně se mu říkalo Prezes, čili Předseda.
Čtěte také
Ze sídla své strany ovšem rozhodoval podobně jako kdysi komunisté o všem: o tom, kdo bude premiérem, kdo kandidátem na prezidenta, kdo bude v čele Národní banky i velkých státních a polostátních podniků typu Orlen. Parlament a vláda byly jen převodními pákami jeho rozhodnutí.
To on prosadil nacionalistický, protiněmecký a protiunijní tón strany PiS, to on rozhodl o bezvýhradné podpoře katolické církvi, jejíž vliv a majetek nemá v Evropě obdoby. To vše proto, aby si udržel neohraničenou moc.
Žil a žije jen politikou a dlouho projevoval politický talent. To on vytáhl z klobouku dva kandidáty na prezidenta, Andrzeje Dudu i nedávno Karola Nawrockého, do té doby neznámé tváře, a díky šikovné kampani je dostal do prezidentského paláce.
Nová konkurence: mladíci z Konfederace
Ještě po prohraných volbách před třemi lety se mu podařilo udržet si stoprocentní vůdcovství ve straně, nikoli ale už na pravici. Tehdy se totiž v parlamentu objevilo 18 poslanců tzv. Konfederace, tehdy čerstvého slepence různých nacionalistických, antievropských sil, jejichž krédem byl co nejslabší stát.
Čtěte také
Kaczyński si myslel, že si je jako dosud všechna menší pravicová uskupení podrobí, mladíci z Konfederace mu ale ukázali prostředníček. Od té doby ta síla posiluje, má ambici stát se místo PiS hegemonem pravice. Spolu s ještě pravicovější antisemitskou formací Konfederace koruny polské by dnes obě nové síly získaly 20 procent hlasů, jen o něco méně než PiS.
Kaczyńskému se ještě podařil poslední mistrovský kousek, kdy na prezidenta loni protlačil historika Karola Nawrockého, rázného národovce s prokázanými kontakty v podsvětí a mezi fotbalovými rváči. Ten se ale od svého zvolení orientuje stále víc na Konfederaci, vede vlastní politiku a nenásleduje nutně Kaczyńského pokyny.
Boj o nástupnictví
Uvnitř strany PiS se zároveň vede stále otevřenější boj o nástupnictví po sedmasedmdesátiletém Prezesovi. Ten vsadil na agresivního, ostře nacionalistického bývalého ministra Przemysława Czarnka, kterého jmenoval kandidátem na budoucího premiéra, pokud vyhrají volby. Proti němu ale zvedl hlavu bývalý premiér Mateusz Morawiecki, který se zřejmě snaží o nějakou centrističtější pravici třeba s lidovci.
Před pár dny vytvořil svoji frakci, k níž se připojilo několik desítek poslanců PiS. A co je novum, Kaczyńskému se ji poprvé v dějinách nepodařilo zakázat ani zlikvidovat. Nelze to interpretovat jinak, než že se mu bývalý premiér postavil a nemíní sklonit hlavu.
Začala tak bitva na polské nacionalistické pravici o výsledek voleb příští rok. A zatím to vypadá, že ač je v průzkumech na prvním místě Tuskova liberální strana, v souhrnu by dnes měla nacionalistická pravice přes polovinu poslanců.
Autor je politický komentátor, vydal knihu Polsko vejpůl
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
