David Hertl: Včerejší strach
Bylo to před více než třiceti lety, v květnu 1995. S kolegyní Květou Tošnerovou jsme v okresních novinách publikovali rozsáhlé články o událostech v Postoloprtech v červnu 1945. Za asistence naší armády tam bylo bez rozsudku zastřeleno nebo umučeno na dva a půl tisíce německých civilistů ze Žatce, Postoloprt a okolí. V tom květnu 1995 to bylo poprvé, kdy se o masakru u nás tak obsáhle psalo. Reakce byly bouřlivé.
Čtěte také
Několik týdnů nám do redakce chodily anonymy s vyhrůžkami, dopisy s nakreslenými šibenicemi a ráno co ráno bylo na záznamníku několik sprostých vzkazů od neznámých volajících.
Ale cosi se hnulo: právě na základě těch článků podal spisovatel Ludvík Vaculík trestní oznámení a případ byl nakonec vyšetřen.
Nedopusťte revizi výsledků války
Proč o tom mluvím: mezi záplavou těch negativních reakcí byla jedna, na kterou jsem si vzpomněl v minulých dnech. Věta, kterou jsem zaregistroval v diskusi k chystanému setkání vysídlených českých a moravských Němců v Brně, byla doslovně shodná s jednou z vět, které před více než třiceti lety dorazily v těch anonymech: Nedopusťte revizi výsledků druhé světové války!
Čtěte také
Jenže – jakých výsledků? Měli jsme tu po válce rozdělený Berlín a dvě Německa, máme zase jen jedno. Byl tady Sovětský svaz, ten neexistuje. Země, které okupoval, třeba ty pobaltské, jsou opět samostatné. Neexistuje Československo. Neexistuje Jugoslávie a sovětští okupanti odtáhli v roce 1955 i z Rakouska.
Co víc, s Německem, Rakouskem, pobaltskými státy i některými z nástupnických států Jugoslávie žijeme v jednom společném soustátí, v Evropské unii. Tak nevím, o jaké výsledky druhé světové války těm, kteří tak trvají na jejich dodržení, vlastně jde.
Výzvy z opačné strany
Publicista a vězeň komunistických lágrů Josef Škrábek napsal před lety knížku, ve které se – coby rodák z národnostně smíšené vesnice na Karlovarsku – důkladně vyrovnal s Čechy i Němci. Nikoho nešetřil, rozdával to na obě strany, ale ne ve zlém.
Knížka byla tak úspěšná, že se od roku 2002 dočkala tří vydání. Ke čtvrtému, v němčině, napsal předmluvu Václav Havel.
Ta kniha má příznačný název, který by si odpůrci brněnského setkání mohli dát na transparenty: Včerejší strach. Ať už je skutečný nebo přiživovaný těmi, kterým se dnes hodí, je ten strach opravdu včerejší. Dnešní ne strach, ale spíš dnešní výzvy přicházejí z opačné zeměpisné strany.
Autor je slovesný dramaturg Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
