Karel Barták: Politické frakce v EP se shodly na schválení všech komisařů. Parlament i celou Unii ale zdiskreditovaly
Týden trvalo politickým frakcím v Evropském parlamentu, než schválily všech 26 členů budoucí Evropské komise – tedy poté, co už 12. listopadu skončilo jejich intenzivní a dlouhé „grilování“. Místo toho, aby europoslanci vyhodnotili každého navrženého eurokomisaře podle jeho schopností a výkonu při slyšení, pustily se frakce do souboje, který měl se slyšeními jen málo společného.
Frakce tak zdiskreditovaly proces schvalování eurokomisařů a poškodily tak v očích veřejnosti jak europarlament, tak celou Evropskou unii.
Čtěte také
Jmenovat eurokomisaře přísluší výlučně vládám členských zemí, parlament pak posuzuje, zda jsou nominované osoby schopné tuto práci vykonávat. Prvních 19 kandidátů – včetně českého Jozefa Síkely – prošlo hladce. Kosa padla na kámen při prověrce dvou ze šesti výkonných místopředsedů.
Evropská lidová strana, zdaleka nejsilnější klub EP, totiž měla výhrady ke španělské místopředsedkyni socialistické vlády Terese Riberové. Socialisté a liberálové zase k italskému Raffaelu Fittovi z vládní strany Bratři Itálie, která patří do euroskeptické frakce Evropští konzervativci a reformisté.
Hra frakcí
Nešlo přitom o jejich odpovědi týkající se resortů, které mají mít na starosti. Na Riberovou si vyšlápli zejména poslanci za španělskou pravicovou a ultrapravicovou opozici.
Obviňovali ji, že ve stávající funkci nejednala dostatečně rychle, aby zabránila vysokým obětem na životech při nedávných ničivých povodních ve Valencii. Útočili o to ostřeji, že hlavní odpovědnost za pozdní varování obyvatelstvu nese přitom regionální vláda ve Valencii, ovládaná právě jejich lidovou stranou.
Čtěte také
Někdy se stává, že vnitropolitické problémy té které země vybublají na povrch až v Evropském parlamentu – obvykle se záhy zas vytratí. V tomto případě dal ovšem španělským kolegům za pravdu předseda lidovecké frakce, politik německé CDU Manfred Weber.
Rozhodl se tak odpovědět na hrozby socialistické a liberální frakce, které požadovaly, aby byl Raffaelu Fittovi odebrán titul „výkonný místopředseda“ Komise. Levice i centristé nechtěli připustit, aby tak prestižní titulu připadl poprvé v historii zástupci euroskeptiků.
Socialisté a liberálové, stejně jako zelení si obtížně zvykají na nové rozložení sil v Evropském parlamentu po květnových volbách. Disponují zajisté nadále společně s lidovci „proevropskou“ většinou.
Čtěte také
Pokud se však to či ono pravici nelíbí, může vytvořit alternativní většinu se zmíněnými konzervativci a také se všemi nebo aspoň s částí Patriotů pro Evropu, vesměs z populistických a národoveckých stran.
Ti jsou dnes třetím nejsilnějším politickým klubem, hned po lidovcích a socialistech. To je prostě nová realita. Mezi institucemi EU panuje sofistikovaná a křehká rovnováha, jinak systém nefunguje.
Evropská komise je mocný nadnárodní orgán, je však složena z dočasně dosazených národních politiků, což ji drží při zemi.
Evropský parlament má značnou legitimitu jako přímo volený zastupitelský sbor, ale nemá právo zákonodárné iniciativy a o schvalování legislativy se dělí s Radou EU. Bez ní, tedy bez vlád členských zemí, se v EU nemůže nic důležitého stát.
A také se nestalo. Parlamentní politické frakce si mohly tuto ostudu, která k ničemu nevedla, docela snadno odpustit.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
