Africké převraty: Šlo o selhání dekolonialismu, nebo dědictví koloniálních pánů?
Mali, Niger, Burkina Faso, Guinea Bissau, Sierra Leone, Gabon. To jsou některé země africké země, kde v uplynulých několika letech došlo k převratu. Někde jich dokonce bylo víc. A není to od pádu kolonialismu poprvé. Proč je Afrika stále tak neklidná? Může za to kolonialismus, nebo snad neschopnost afrických zemí udržet pořádek bez koloniálních pánů? Jaké jsou vyhlídky?
Čtěte také
Podle odborníků mají rychlé změny režimů, vnitropolitické problémy a občanské války celou řadu příčin. Jednou z nich je, že je většina afrických států vlastně velmi mladá. Vznikly převážně v 60. nebo 70. letech. Cesty, jak fungovat, jak zemi spravovat teprve hledají.
I Spojené státy byly „starší“ než většina afrických států, když v nich vypukla občanská válka Severu proti Jihu.
Mnoho potíží Afričanů generuje jejich samotná geografická podoba a způsob vzniku. Jak upozorňuje politický geograf Jan Doboš, mnohé státy kopírují hranice původních kolonií, kde ale také žijí různé národnostní nebo náboženské skupiny – ty ale společná kultura nebo historie naopak rozděluje. Národy se teprve musejí vytvořit.
Původní francouzské kolonie
Šťastný není ani paternalistický vztah, který některé bývalé koloniální mocnosti, především Francie, ke svým někdejším mandátních území mají.
Čtěte také
Ovlivňování jejich politického vývoje, svázání ekonomiky s francouzským hospodářstvím a další vytvářejí protifrancouzské nálady. Jak říká afrikanista Jan Záhořík, protifrancouzský sentiment se v mnoha těchto zemích „dá krájet“. A právě snaha vymanit se zcela z francouzského vlivu je motorem mnohých převratů.
Dění v Africe ovlivnil také konec studené války. Afrika byla totiž jedním z jejích kolbišť. V současnosti se o kontinent Afriku zajímají noví hráči: v první řadě Čína, vedle ní Indie, Turecko a další.
Jak připomínají oba odborníci, také Česko se v posledních několika letech snaží navázat na své někdejší výjimečné postavení v Africe, které od 90. let zanedbávalo.
Víc si poslechněte v Tématu Plus Veroniky Kindlové. Hosté: afrikanista Jan Záhořík z Katedry blízkovýchodních a afrických studií Západočeské univerzity v Plzni a politický geograf Bohumil Doboš z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
