Dostane se na Měsíc dřív Čína, nebo Amerika? NASA varuje před soubojem o nerostné suroviny
Může si v budoucnu Čína nárokovat Měsíc? Peking to popírá, ale americká vesmírná agentura NASA se přesně toho obává. Její ředitel dokonce mluví o nových vesmírných závodech, tentokrát mezi USA a Čínou. O tom, kdo „bude mít nakonec navrch“, rozhodnou příští dva roky. NASA se obává, že si Čína postaví základnu na Měsíci a pak, pod záminkou vědeckého výzkumu, si bude nárokovat lunární oblasti s ložisky nerostných surovin, tvrdí ředitel NASA William Nelson pro server Politico.
Čtěte také
Clarence William, který dnes používá příjmení Nelson, je bývalý astronaut a někdejší floridský senátor za Demokratickou stranu. Vyjádřil naději, že Spojené státy mohou lunární závod s Čínou vyhrát, ale čas se jim krátí.
NASA připomíná podobný spor o Spratlyho ostrovy v Jihočínském moři. Na souostroví nebo jeho část si dělá nárok celkem šest zemí: Čína, Filipíny, Vietnam, Malajsie, Brunej a Tchaj-wan.
Spratlyho ostrovy jsou většinou neobydlené, ale jsou tam ložiska nerostných surovin. Čínská armáda si tam před časem zřídila základny. Mezinárodní rozhodčí soud v Hongkongu před sedmi lety čínské územní nároky odmítl, Čína k tomu tehdy uvedla, že verdikt neuznává.
Podobný postup: nejdřív základna, pak nárok, může podle ředitele NASA jednou hrozit na Měsíci. Dodejme, že Čína i Spojené státy jsou signatáři Smlouvy o kosmickém prostoru z roku 1966, která zakazuje územní nároky na vesmírná tělesa, včetně Měsíce.
Klíčové budou příští dva roky. Číňané chtějí mít tchajkonauty na Měsíci do konce desetiletí.
Peking zájem o lunární dominanci popírá. Tvrdí, že vesmír není žádná zápasnická aréna, tvrdí mluvčí čínského velvyslanectví ve Washingtonu Liou Pcheng-jü. „Někteří američtí představitelé nezodpovědně zkreslují normální a legitimní úsilí Číny o výzkum vesmíru,“ dodává.
Čtěte také
Obavy ze zaměření čínského vesmírného programu vyjádřila nedávno i velitelka amerických vesmírných sil Nina Armagnová. Obává se, že Čína dokáže Spojené státy ve vesmíru nejen dostihnout, ale předstihnout – a připomíná i rychlé tempo vojensky řízeného čínského vesmírného programu.
Jak píše server Politico, čínské úspěchy shrnuje v nedávné zprávě pro Kongres i americké ministerstvo obrany. Například přistání čínské sondy na odvrácené straně Měsíce proběhlo poprvé v historii před čtyřmi lety. V prosinci 2020 dopravila sonda na Zemi vzorky lunárního povrchu.
Čína se tak stala po USA a bývalém Sovětském svazu třetí zemí, která něco podobného dokázala. Totéž před deseti lety, kdy jako třetí země světa dopravila na Měsíc lunární vozítko nazvané Nefritový králík.
Čtěte také
Teď tedy jde o to, kdo se dostane dřív na Měsíc. Američané mají program Artemis, na Měsíc chtějí vyslat astronauty v roce 2025. A ředitel NASA Nelson považuje právě příští dva roky za rozhodující, kdo v soupeření získá výhodu.
Američané byli na Měsíci naposled před 50 lety v prosinci 1972, a to Eugene Cernan a Harrison Schmitt z Apolla 17. Číňané chtějí mít své tchajkonauty na Měsíci do konce desetiletí.
Víc si poslechněte v audiozáznamu, připravila Helena Berková.
Související
-
Artemis I: první krok k návratu lidí na Měsíc a dávná katastrofa u Ochridského jezera na Balkánu
Artemis I: První krok k návratu na Měsíc (4:06) – Příběhy hvězd: Jesličky, obláček v Raku (20:31) – A vody převelice zmohutněly: Katastrofa u Ochridského jezera (25:15)
-
Expert na kosmonautiku: Musíme se znovu naučit létat na Měsíc, abychom na Marsu uspěli
Vrátí se po půlstoletí člověk znovu na Měsíc? A dokážeme se v představitelné době vypravit k Marsu?
-
První fáze mise Artemis úspěšně pokračuje, loď Orion už obíhá kolem Měsíce
„Nebude to opakování Apolla. Chceme na Měsíci vybudovat základnu. Chceme objevovat možnosti Měsíce a zkoumat vesmír za ním,“ říká o misi Artemis letový ředitel NASA.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka