Mise Artemis je zkouškou cesty na Mars. Nová základna na Měsíci by měla být obyvatelná od roku 2028, míní popularizátor kosmonautiky

30. srpen 2022

Přestože se včera na atlantickém pobřeží Floridy s výhledem na start vesmírných raket shromáždily tisíce lidí, odlet na Měsíc se kvůli technickým potížím neuskutečnil. NASA zrušila dlouho očekávaný start vesmírného programu Artemis, který by měl po půl století od konce éry programu Apollo vrátit člověka na Měsíc. Kde se stala chyba? A co má vlastně přinést nový program letů do vesmíru?

Podle odborníka z pražského planetária Jana Spratka bylo důvodů ke zrušení startu rakety hned několik.

Čtěte také

„Začalo to u lodi Orion, která stojí na špičce nosné rakety. Přibližně 11 minut správně nekomunikovala s pozemním střediskem. Když se později doplnily nádrže, mysleli jsme si, že mezi jednotlivými nádržemi se objevila drobná prasklina. Později se však ukázalo, že o prasklinu s největší pravděpodobností nejde,“ popisuje Spratek.

Jako zásadní problém se ukázala porucha na jednom z motorů, který nešlo vychladit. Předtím, než se totiž palivo začne spalovat, tedy než se dostane do spalovací komory, proudí samotnou tryskou, aby se zchladilo. Před vstupem do motoru je palivo extrémně vychlazené, a motor tudíž musí mít nižší teplotu, aby nedošlo k tepelnému šoku. Vzhledem k tomu, že se teplotu motoru nepodařilo snížit, musel být start odložen.

Modul Orion má bez posádky obletět Měsíc

Start rakety, která nese modul Orion, je nyní odložen na 2. září. Pokud už tentokrát odstartuje, modul bez posádky obletí Měsíc a za 42 dní se vrátí zpět na Zem dopadem do Tichého oceánu.

Hosté:
Jan Spratek, odborný pracovník z pražského planetária
Tomáš Franc, vzdělávácí kancelář Evropské vesmírné agentury pro Českou republiku
Juraj Dudáš, ředitel divize Space z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu
Milan Halousek, popularizátor kosmonautiky, předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti (kandiduje v komunálních volbách za ODS)

„Orion je z aktuálních lodí schopných nést lidskou posádku největší a oficiálně dokáže udržet na živu lidi i při tzv. meziplanetárním letu. Jeho tepelný štít je zároveň připraven se při návratu z Měsíce vrhnout zpět do atmosféry v bezprecedentní rychlosti až 40 tisíc km/h.“ vysvětluje Spratek.

Oproti 50 let starému Apollu by čtyřčlenná posádka nové lodi měla mít i větší komfort, a to díky novým technologiím, které Orion obsahuje. Servisní modul, který má za úkol podporovat astronauty, dodala Evropská vesmírná agentura.

„Modul má za úkol řídit například životní funkce posádky, dodávat elektřinu, vodu a kyslík, udržovat stálou teplotu na lodi a řídit jednotku, aby letěla správným směrem,“ popisuje Tomáš Franc ze vzdělávací kanceláře Evropské vesmírné agentury pro ČR.

Proč je důležité vrátit se na Měsíc?

Mise Artemis má především navázat na misi Apollo, která už na Měsíci přistála, na rozdíl od ní však vyzkouší veškeré nové technologie. Ty by během letu, ale především na povrchu, měly být otestovány pro budoucí cestu na Mars.

Čtěte také

„Mise Artemis je takovou zkouškou cesty na Mars. Na Zemi bohužel nemůžeme vyzkoušet většinu technologií, které se budou používat na povrchu Marsu. Mars má totiž oproti Zemi třetinovou gravitaci a Měsíc dokonce šestinovou,“ říká předseda astronautické sekce České astronomické společnosti Milan Halousek (kandiduje v komunálních volbách za ODS).

Cílem mise je pak především vznik stálé základny na Měsíci, kterou by obývala posádka. „Při prvním přistání lidí z mise Artemis kolem roku 2025 až 2026 by se základna měla začít budovat v následujících letech. To znamená, že okolo roku 2028 by měla být základna obyvatelná. Kromě toho se ještě plánuje základna na jižním pólu Měsíce. Ta by měla být hotová a plně funkční pro vědeckou práci přibližně v roce 2030,“ dodává Halousek.

Poslechněte si celé Téma dne v audiozáznamu. Moderuje Jan Burda.

autoři: Jan Burda , arych
Spustit audio

Související