Dotřesová série v Turecku se pravděpodobně utlumí a nebude způsobovat žádné další škody, říká seismolog

8. únor 2023

Zemětřesení, které v pondělí otřáslo Tureckem a Sýrií si už vyžádalo více než 8000 obětí. V postižených lokalitách už pracuje téměř 60 000 záchranářů, včetně dvou českých týmů. Situaci ale zhoršuje husté sněžení a chladné počasí, noční teploty v některých místech klesají k -10 °C. Počasí tak komplikuje i dopravu záchranářů. „Sněhové podmínky neumožňují, aby letiště fungovalo. Už to trvá několik dní,” okomentoval v ranním vysílání zvláštní zpravodaj v Istanbulu Jaromír Marek.

Hosté:
Jakub Kozák, mluvčí Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje
Aleš Špičák, seismolog a ředitel Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR

Jeden z českých záchranářských týmů už během úterý dorazil do tureckého města Adıyaman, kvůli čekání na techniku se však ještě nemohl zapojit do prací. „Český tým vyrazil do akce v úterý krátce po 22. hodině,” popisuje nasazení českého týmu mluvčí Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje Jakub Kozák.

Tým ve čtvrtmilionovém Adıyamanu pracuje 24 hodin denně na směny. „Pracoval celou noc, ale v úseku, který dostal k propátrání, nikoho nenašel. Ve středu nad ránem se tedy okamžitě přesunul do jiného úseku, který stanovil krajský koordinátor, a tam v současné době pracuje,” rozebírá průběh záchranných prací Kozák.

Zemětřesení o síle 4,6 ještě může způsobit škody na poškozených domech.
Aleš Špičák

„Během středy to vypadá čistě na záchranné práce. Máme nasazené kynology se psy, prohledáváme sektor, který jsme dostali přidělený a počítáme s tím, že jakmile ukončíme práci v daném úseku, tak nám koordinátor předá opět další souřadnice k zásahu” doplňuje Kozák.

Masivní záchranné práce

Práce probíhají v koordinaci, jednotlivé týmy jsou podřízeny tureckému veliteli zásahu, který přiděluje jednotlivé úseky. „Na místě pracuje mnoho záchranářů. Od našich velitelů máme informaci, že poničeno je zhruba 30 procent města,” uvádí Kozák.

Čtěte také

Podle Kozáka je komunikace s koordinátory na dobré úrovni. „Neměli jsme žádný problém s nalezením ani s kontaktováním velitele tureckých záchranářů. Průběh je zatím v pořádku,” říká Kozák k profesionálnímu postupu velení na místě neštěstí. „Poměrně výrazně nám pomáhá české velvyslanectví.”

Na místě také působí množství lidí z řad dobrovolníků a příbuzných lidí pod sutinami, jejich přítomnost ale může práci záchranářů komplikovat. „Na druhou stranu místní znalost je to nejcennější, co můžeme v takovém neznámém prostředí mít,” uvažuje Kozák. Tým má k dispozici i policii, která spolupráci s místními zprostředkovává.

Nebezpečí zemětřesení ještě nepominulo

Zasažená oblast je po pondělním zemětřesení stále seismicky aktivní. Do záchranných prací tak stále můžou zasáhnout dotřesy, tedy slabší zemětřesení. Český tým se s nimi však podle Kozáka zatím nesetkal.

Čtěte také

Také podle seismologa Aleše Špičáka je oblast v posledních hodinách relativně klidná. Seismologové zaznamenali několik otřesů v noci, ale žádný z nich nepřesáhl stupeň 4,5 na Richterově stupnici. „Dotřesy jsou navíc rozesety po celé délce zlomu, nekoncentrují se na jednom místě,” rozebírá.

Zaznamenané dotřesy by však stále mohly způsobit škody na budovách poškozených pondělním zemětřesením. „I zemětřesení o síle 4,6 může, pokud by k němu došlo nepříliš hluboko pod zemským povrchem a velmi blízko nějaké poškozené aglomerace, ještě způsobit nějaké škody na poškozených domech,” popisuje Špičák.

Díky velkým vzdálenostem mezi jednotlivými dotřesy by však neměly představovat výrazné nebezpečí. „S vysokou pravděpodobností můžeme říci, že dotřesová série by se měla utlumit, takže by neměla způsobovat žádné škody, ale rozhodně to nemůžeme říci s jistotou,” uzavírá Špičák.

V celém pořadu se také dozvíte, jaký postup mají záchranné práce a co jim samotným musí předcházet nebo jak je průběh velkých zemětřesení a jakým způsobem dochází k útlumu či jak se práce musí přizpůsobovat nepředvídatelnosti zemětřesení. Pořadem provází Lukáš Matoška.

autoři: Lukáš Matoška , mwal
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.