Libor Dvořák: Západ není připravený na vleklou válku. Chce žít ve svém teplíčku, vzkazuje Zalužnyj
Ukrajinský generál ve výslužbě a v současné době velvyslanec Ukrajiny v Londýně Valerij Zalužnyj poskytl před pár dny rozhovor listu Ukrajinská pravda. Přemýšlí o nejdůležitějších aspektech současné války na Ukrajině a o tom, jaká by měla být role Západu v jejím dalším vývoji.
Čtěte také
Celý Zalužného rozhovor pro známý ukrajinský list začíná dosti ponuře: Ukrajinský exgenerál a dnes ambasador má za to, že evropské země nejsou na vleklou válku s Ruskem připraveny: „Pokud jde o vojenské akce krátkodobějšího dosahu, zřejmě by to Evropané zvládli. My se ale teď zamýšlíme nad tím, jak by si poradili s válkou na výdrž,“ říká Zalužnyj.
A připomíná, že jen během letošního října Rusko proti ukrajinské energetické infrastruktuře vypálilo přes 1,6 tisíc íránských dronů Šahíd a k tomu asi 200 raket různých typů. Tato tendence podle generála v záloze bude růst až někam k 3 tisícům dronů a raket měsíčně – pokud těchto vzdušných úderů nakonec nebude ještě víc.
Protivzdušná obrana je drahá
Z toho logicky plyne, že počet nepřátelských vzdušných cílů vzrůstá, kdežto množství prostředků protivzdušné obrany je naopak omezené a jde o zbraně velmi drahé. Proto si Valerij Zalužnyj myslí, že Západ na vleklou rusko-ukrajinskou válku dostatečně připravený není a bohužel ani nečiní dost pro to, aby se tento stav změnil.
Čtěte také
Kromě toho zasloužilý fronťák upozorňuje na fakt, že součástí strategie opotřebovávací války jsou kromě přímé bojové činnosti i informačně psychologické operace.
Dál generál, a nechce se přitom někoho dotknout, dodává: „Evropa si žije ve svém teplíčku, a to dnes nehodlá opouštět. Proto jsou, alespoň podle mého názoru, na válku, doléhající na nás od rána do večera ze všech stran, připraveni jen do jisté, a to malé míry.“
Je to už válka světová?
Dodejme, že pár dní před tímto rozhovorem Zalužnyj vystoupil s prohlášením o počínající válce světové – o jejím nenápadném vzniku vypovídá zatažení Severní Koreje do konfliktu. Podle něj proto hodně záleží na tom, jak se k podobnému vývoji postaví západní partneři Ukrajiny.
Čtěte také
Ti podle něj zatím ještě stále mohou „přijmout rozhodnutí, která další nebezpečný válečný vývoj zastaví přímo na ukrajinském území“.
K tomu snad jen dodejme, že příslibem by mohla být jednání Francie a Velké Británie o tom, že alespoň tyto dvě země by své vojáky vyslaly přímo na Ukrajinu – i když zatím přesně nevíme, jaké by tam bylo jejich poslání.
Kdo Zalužnyj vlastně je?
Vraťme se ale k osobnosti samotného Valerije Zalužného – ten v prvních skoro dvou letech ruské agrese stál v čele ukrajinských ozbrojených sil.
V armádě i ve společnosti za to dobu získal velkou popularitu a vliv – právě proto, že v té době se podařilo odrazit počáteční ruský úder a některá Rusy dobytá území dokonce pod ukrajinskou kontrolu vrátit.
Později ale na veřejnost začaly pronikat rozpory až rozbroje mezi ním a politickým vedením země, kvůli kterým byl nakonec poslán do zálohy, a poté i do fešáckého velvyslaneckého exilu v Londýně.
Impozantní voják Zalužnyj dál trvá na nutnosti tvrdého vojenského odporu vůči ruské agresi. Na druhé straně ale nejvyšší politické vedení své vlasti veřejně nekritizuje.
Má pro to přinejmenším jeden velmi dobrý důvod: Válka s největší pravděpodobností skončí problematickým kompromisem, který mnoha ukrajinským vlastencům nebude zrovna po chuti.
Pro Volodymyra Zelenského to s největší pravděpodobností bude znamenat přinejmenším prezidentský konec – a generál a diplomat se do Kyjeva klidně může vrátit jako velký triumfátor s těmi nejvyššími ambicemi. Tím spíš, že konec války asi pro Ukrajinu opravdu nebude nejslavnější.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
