Ukrajinistka Víchová: Volby by teď nad Zelenským s přehledem vyhrál Zalužnyj, přitom ani nemá stranu

12. únor 2024

Ukrajina s napětím sleduje vývoj na Západě, především dlouho očekávané schválení americké finanční pomoci. Výroky kandidáta na prezidenta USA Donalda Trumpa o tom, že by Spojené státy ponechaly Rusku napospas ty země NATO, které dost nepřispívají do společného rozpočtu, jsou zajímavé spíš pro Evropu, komentuje ukrajinistka Lenka Víchová. Západ totiž trpí falešným pocitem bezpečí, vysvětluje v rozhovoru s Barborou Tachecí.

„Hlavně když se podíváte na to, co dělá Slovensko nebo Maďarsko, které do NATO příliš peníze neposílají, ale zároveň své občany přesvědčují, že jsou ochráněni. Nemám ráda příměry, ale tohle mi připadá, jako když je vedlejší dům v plamenech a my jsme v pohodě, protože máme pojištění,“ dodává Lenka Víchová, která se nedávno vrátila z Ukrajiny.

Čtěte také

Lidé v zemi sužované válkou jsou podle ní nesmírně unavení. „Řekla bych, že loni v únoru, byla ta atmosféra mnohem tíživější, protože Ukrajinci měli za sebou opravdu velmi složitou zimu bez energie a světla. Letos na nich fyzická únava vidět až tak není, ale ta mentální, tak ta je obrovská.“

Loni všichni totiž doufali, že válka brzy skončí, teď to na rychlý vývoj nevypadá. „Naděje na Ukrajině byly tehdy větší, což bylo způsobeno i špatnou mediální komunikací mezi vládou a obyčejnými Ukrajinci, kteří žili tím, co jim tehdy říkali,“ popisuje Lenka Víchová.

„Na Ukrajině se teď ale mluví o mnohem zajímavějších věcech, než jestli válku brzy vyhrají. Mluví se totiž o tom, co bude pro zemi znamenat vítězství.“

Čtěte také

Sto let boje za nezávislost

I přes dlouhou válku si ani dnes Ukrajinci prohru vůbec nepřipouštějí. „Prohra by totiž znamenala jejich likvidaci. Víte, Ukrajina má za sebou sto let rusko-ukrajinské války. Ta současná opravdu nezačala v roce 2022 ani 2014. Ukrajina vede válku za svou nezávislost sto let.“

„A po prohrané 1. světové válce přišla – říká se jí občanská válka, přitom to byla bolševicko-ukrajinská válka –, zažila Ukrajina ve 30. letech hladomor. Ten byl vyprovokovaný vzpourami Ukrajinců. Lidé si tak jsou vědomí, že pokud by současný konflikt prohráli, nečeká je nic lepšího. Protože Rusko už nebude chtít dovolit někdy něco podobného zopakovat,“ myslí si Víchová.

Zalužnyj odmítl pozici poradce prezidenta Zelenského – a podle mne udělal dobře.
Lenka Víchová

O přenechání okupovaného území Rusku tak podle ní není vůbec možné uvažovat.

„To je pro ně hrůza, potřebují udržet státnost, to je jejich výhra. Proto nikdy nemůžou ustoupit od svých teritoriálních nároků, respektive nechat jim území, které patří Ukrajině. Nemusí ho získat zpět do roka a do dne, ale cílem je udržet státnost,“ zdůrazňuje.

Čtěte také

Zajímavé teď budou nejen americké, ale i ukrajinské prezidentské volby, které by se měly konat 31. března. „Podpora Volodymyra Zelenského přirozeně klesá, to je naprosto normální a souvisí to s charakterem Ukrajinců jako politického národa,“ naznačuje Lenka Víchová.

„Navíc by bylo nezdravé, kdyby se podpora držela na stejné úrovni. Ale ukrajinská elita po Zelenském chce, aby nepůsobil jako populistický politik a vůbec jako politik, ale jako státník. Aby v přeneseném slova smyslu ,shořel‘ – aby udělal vše pro záchranu Ukrajinu, a to při vědomí, že jeho popularita bude brzy na nule. Protože to s sebou přináší mnoho negativních a velmi závažných kroků.“

Zelenskyj vs. Zalužnyj

Zelenskyj se podle Víchové už do historie zapsal, mnoho lidi na Západě také Ukrajině pomáhá hlavně kvůli osobnosti prezidenta. Ale o tom, že se pod ním „houpe židle“, svědčí i výměny vojenských velitelů v čele s oblíbeným Valerijem Zalužnym.

Čtěte také

Bývalý vrchní velitel ozbrojených sil by se měl stát poradcem prezidenta. „Podle informací, které se dostaly do médií, to tak ale nevypadá. Nakolik jsou pravdivé, ale nedokážu říct. Zalužnyj odmítl pozici poradce prezidenta Zelenského – a podle mne udělal dobře,“ myslí si ukrajinistka.

Zalužnyj podle všeho zůstává v tzv. rezervách a je v případně nutnosti k dispozici ministerstvu obrany.

O ne dvakrát přátelském vztahu Zelenskyj-Zalužnyj se v médiích také hodně spekulovalo, a to hlavně kvůli jejich konkurenci i na poli politiky. „Nic samozřejmě oficiálně nevíme, v průběhu války Zalužnyj podobné ambice nikdy neměl. Je to člověk, který si natolik uvědomuje svou zodpovědnost, že během války nic podobného nedělá a neudělá,“ domnívá se Lenka Víchová.

Čtěte také

„Ale Zalužnyj není Zelenskému politicky nebezpečný pouze tím, že by se stal lídrem, ale i tím, na čí stranu se postaví – a kdyby si nějakou stranu vybral, stačí mu to k porážce táboru Zelenského,“ naznačuje.

„V posledních průzkumech totiž vyšlo najevo, že by zvítězila strana Zalužného, která ale vůbec neexistuje. A i kdyby tato strana nikdy nevznikla, tak Zelenského hnutí Sluha lidu nemá šanci zopakovat výsledek z minulých voleb. A dnes už ani není nejsilnější. Proto se Zelenskyj, případně jeho tým, budou snažit o vytvoření nějaké jedné nebo i víc nových stran,“ odhaduje Lenka Víchová.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Osobnost Plus Barbory Tachecí. 

autoři: Barbora Tachecí , lup

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.