„Čína je příliš důležitá, abychom ji ignorovali. Ale když s ní spolupracujeme, máme oči otevřené,“ říká Glenn Tiffert, odborník na Čínu

Jste expertem na cizí vměšování na univerzitách a zároveň historikem se zaměřením na moderní dějiny Číny. Souvisí to spolu?

Začal jsem se tím skutečně zabývat proto, že jsem si uvědomil zhoubný čínský vliv na oblast výzkumu, které se věnuji, tedy dějiny Číny ve 20. století. Čím dál tím víc jsme při svém bádání závislí na online databázích článků v časopisech. Přišel jsem na to, že spoustu kritických databází, které používají sinologové, Čína cenzuruje. Články o historických obdobích, která jsou nepohodlná pro současné pojetí politiky, mizí.

Čtěte také

Australští odborníci prokázali existenci internačních táborů v čínské oblasti Sin-ťiang

Je to důležité vědět, protože mezinárodní badatelé jsou na těchto pramenech závislí. Když jsou zdroje narušené, bude jejich práce odrážet čínskou propagandu. Když jsem si to uvědomil, strávil jsem asi pět nebo šest let tím, že jsem zkoumal čínský vliv na humanitní vědy, na společenské vědy, a teď na vědu a technologie.

Prověřovat a ověřovat

Znamená to, že je výzkum složitější, když chcete být opravdu nezávislí?

Je to na rozhodnutí každého jednotlivce. A dotýká se to integrity výzkumu. Pokud jste odhodlaní, že chcete dělat nezávislý výzkum, řádný empirický výzkum, myslím, že to je odpovědnost výzkumníků, aby tomu tak bylo.

Když se tedy věnujete dějinám autoritářské země, měli byste si jako první položit otázku, jestli máte k dispozici opravdu důvěryhodné prameny?

Ano, je to přesně tak. Myslím, že řada výzkumníků udělala tu chybu, že se nechali unést online databázemi. Ty najednou začaly nabízet množství informací, které před pár lety k dispozici nebyly. Ale je to jako Potěmkinova vesnice. Abychom žasli nad bohatstvím pramenů, ale nevšimli si, že to je stranická linie, kterou bychom nevědomky papouškovali.

Cíl zájmu - univerzity

O vlivu autoritativních režimů na výzkumníky se mluví také v jiné souvislosti – že se snaží naopak získat důležité informace na zahraničních školách. Setkal jste se s tím také?

Teď se také věnuji tomuto druhu výzkumu. Abychom se ujistili, že technologie a data, která vytváříme v liberálních demokraciích, zůstanou v našich službách. Že náš základní výzkum bude využitý způsobem, který souhlasí s našimi demokratickými hodnotami. A že když budeme spolupracovat s partnery, a my potřebujeme spolupracovat s partnery ze zemí jako je Čína.

Články o historických obdobích, která jsou nepohodlná pro současné pojetí politiky, mizí|foto:Fotobanka Profimedia

Čína je příliš důležitá na to, abychom ji ignorovali. Ale když s ní spolupracujeme, máme oči otevřené. Uvědomujeme si, co je rizikové a dáváme si pozor na to, abychom vedli výzkum bezpečně a moudře.

Existují způsoby, jak cizí manipulaci rozpoznat? Uvědomuji si, že nepřítel naslouchá.

Vtipné, že to říkáte. Je mnoho způsobů, jak to rozpoznat. Klíčové je umět číst v místním jazyce. Čínská vláda a instituce, o které se zajímáme, jsou často otevřenější, protože předpokládají, že cizinci neumějí čínsky. Máme také zkušenost, že když odhalíme oficiální informaci o tom, že někdo není ten, za koho se vydává, a když tu informaci zdokumentujeme a poukážeme na ni, tak ta informace zmizí.

Když se zapojíme do spolupráce s Čínou, musíme mít na paměti, že je jiná než naši obvyklí partneři.
Glenn Tiffert, odborník na vědecké vztahy s Čínou ze Stanfordovy univerzity v USA

Čínská vláda dává pozor na to, jak odhalujeme a dokumentujeme entity, které mají za úkol modernizaci ozbrojených sil, nebo rozvoj technologií, ve kterých Čína není lídrem, nebo které se zabývají špionáží. Je to leninská státostrana stejného druhu, jaký v téhle části světa dobře znáte. A chová se stejným způsobem.

Jaké hodnoty našeho světa ohrožuje autoritativní vměšování?

Je to nezávislost univerzit. Je to způsob, jakým se vyučuje o Číně. Je to výběr přednášejících, které univerzita pozve. Jsou to technologie a data, která univerzity produkují. Genomická data, data z dotazníkových průzkumů, data sesbíraná umělou inteligencí, u těch nemáte jistotu, že v zemi jako je Čína se s nimi bude zacházet stejně jako v liberální demokracii.

U nás máme různé instituce, právní stát, nezávislé soudy. Na univerzitách máme nezávislé recenzenty, kteří zajišťují, že výzkum je etický. V zemích jako je Čína, to nechodí stejně. Když se zapojíme do spolupráce s Čínou, musíme mít na paměti, že je jiná než naši obvyklí partneři.

Co nám prozradil covid?

Může být příkladem čínského vlivu třeba vyšetřování původu covidu? Podle odborného tisku někteří američtí vědci podezřele rychle odmítli možnost, že by to mohla být nehoda v čínské laboratoři.

Čtěte také

Jak mohou v boji proti šíření pandemie pomoci moderní technologie? Češi využívají data z mobilních telefonů, Číňané nasadili drony

Víte, zrovna tohle je komplikovaná otázka a nejsem si jistý, jestli vůbec někdy budeme znát přesný počátek covidu. Už je to spíš politický než zdravotnický problém. Proto je důležité mu co možná nejlépe porozumět a společně se zabývat tou medicínskou otázkou. Bylo by to strašné, kdyby politický rozměr převládl nad otázkou veřejného zdraví.

Je to tedy otázka priorit, jestli upřednostníme zdraví, nebo dobré vztahy s Čínou?

Ale řeknu vám, že covid je perfektní příklad asymetrie vztahu k výzkumu v Číně. Čína velmi rychle uzavřela přístup k datům, zakázala publikaci studií souvisejících s covidem, způsobem, jaký by se v demokracii nemohl stát. Ve světle covidu Čína prokázala, jak je odlišná. Prokázala hromadné sledování a represe lidí.

A potom prokázala něco, co se v socialistických režimech znovu a znovu opakuje: jak se přes noc znovu vynalezne pravda. Jak se náhle ze strategie „nulového covidu“ stane „všechno je dovoleno“. Bez ohledu na to, jaké následky ponesou skutečné lidské bytosti. Jako by na jejich životech nezáleželo.