První sovětské jaderné bombě pomohli Američané, říkal fyzik Kurčatov

Igor Kurčatov v dubnu 1939
Další podcasty, rozhovory a příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Igor Kurčatov v dubnu 1939

Na počátku září 1949 zjistili američtí vědci nad územím USA zvýšené množství radioaktivního spadu. Zamoření bylo důkazem, že Sovětský svaz úspěšně otestoval atomovou bombu. Stalo se tak 29. srpna 1949 ráno na jaderné střelnici v kazašské stepi, 130 kilometrů od města Semipalatinsk.

Sovětský jaderný program byl zahájen v březnu 1943. Tím, kdo údajně Stalina přesvědčil o nutnosti pracovat na atomové zbrani, měl být fyzik Igor Vasilijevič Kurčatov (1903-1960).

03057940.jpeg

Oproti Američanům, kteří svůj „projekt Manhattan“ spustili v červnu 1942, vybíhali Sověti jen s malým opožděním.

Ukázalo se ale, že američtí vědci byli dál: zatímco první řetězová štěpná reakce se v USA podařila v prosinci 1942, sovětští fyzici se k ní dopracovali až na Vánoce 1946, už ale za zcela jiné mezinárodní situace.

Zásadní role špionů

Po amerických jaderných útocích na Hirošimu a Nagasaki si Stalin uvědomil, že k udržení jeho moci nestačí, aby sovětští vojáci nějaké území obsadili. Bylo zapotřebí ukázat sílu – a tou byla jaderná zbraň. Od srpna 1945 proto sovětský jaderný program nabral na obrátkách.

Kurčatov (uprostřed) vedle Chruščova během návštěvy britského výzkumného střediska Harwell, duben 1956

Země, zbídačená válkou, ztrojnásobila výdaje na vědu, zvýšila platy vědcům, celé vědecké ústavy a především bezpečnostní složky byly dány k dispozici atomovému projektu – včetně nejméně 300 tisíc vězňů z pracovních táborů, kteří dobývali uran.

Bezpečnostní složky byly do všeho zapojeny zásadním způsobem: sovětským zpravodajcům se podařilo od amerických vědců (Klause Fuchse, Theodora Halla, Julia Rosenberga a dalších) získat nejtajnější informace o americké atomové bombě.

Tým Igora Kurčatova, zejména skutečný otec sovětské atomové pumy Julij Chariton, se pak mohli soustředit jen na to, co Američané úspěšně vyzkoušeli; později Sověti přiznali, že bez špionů by práce nešla tak rychle. První sovětská atomová bomba byla téměř kopií amerického „tlouštíka“ Fat Man, svrženého na Nagasaki.

Morální a politické souvislosti

Z úspěšného dokončení projektu měl Stalin velkou radost a fyzikům se štědře odměnil, prémie těm nejlepším vědcům dosahovaly jednoho milionu rublů, rozdávala se auta a domy…

Známka s Igorem Kurčatovem

Pod Kurčatovovým vedením byla v roce 1953 úspěšně otestována i sovětská termojaderná bomba, spuštěna první jaderná elektrárna na světě (1954) a zkonstruován reaktor pro ledoborce a ponorky (1958).

Podle pamětníků si Kurčatov uvědomoval hrozbu jaderné apokalypsy, na druhou stranu možnost dál vědecky pracovat způsobila, že morálními nebo politickými souvislostmi svých objevů se zabýval jen do určité míry.

Sedmdesát let po úspěšném testu první sovětské jaderné zbraně připomíná fyzika Igora Kurčatova a jeho podíl na sovětském atomovém programu v pořadu Portréty historik Jan Adamec.

Spustit audio
autor: David Hertl

Související