Smrt Stalina? Pokud ho neotrávili, zabili ho odmítnutím lékařské péče
Sovětská společnost si sice ještě na desítky let udržela totalitní charakter, smrtí sovětského diktátora Josifa Stalina (5. března 1953) ale skončila jedna z nejtragičtějších epoch v dějinách lidstva. Vlastním jménem Josif Vissarionoviče Džugašvili vládl neomezenou mocí od roku 1927 – a podle mnohých odhadů se stal jedním z největších zločinců 20. století.
Podle odhadů byly popraveny v stalinských čistkách, zahynuly v obávaných pracovních táborech (gulazích) nebo v občanské válce a podlehly hladomoru v 30. letech desítky milionů lidí.
Čtěte také
Poslední dny Stalina jsou přitom zahaleny tajemstvím. Mrtvic dostal na jednom ze svých venkovských sídel v Kuncevu u Moskvy asi mezi 1. a 2. březnem 1953. Po záchvatu zůstal dlouho ležet bez pomoci, což vyvolává dodnes řadu spekulací.
„Pokud ho neotrávili, zabili ho odmítnutím lékařské péče,“ napsal například ruský dramatik, spisovatel a historik Edvard Radzinskij, podle kterého byl diktátor možná otráven na příkaz obávaného ministra vnitra Lavrentije Beriji.
Stalinově smrti je věnována repríza dokumentárního pásmo Libora Dvořáka z cyklu Politické vraždy. Na webu jen do 15. prosince 2023.
Související
-
Poslechněte si, co by se mohlo stát, kdyby byl atentát na Lenina úspěšný
Lenin vyrůstal v relativním blahobytu. Postupně se ze studenta práv stal profesionální revolucionář – a jeho dílo poznamenalo životy stovek milionů lidí.
-
Miláčka strany Sergeje Kirova nechal zavraždit sám Stalin. Pak zveřejnil dvě verze atentátu
Velký stalinský teror začal 1. prosince 1934 zavražděním leningradského stranického tajemníka Sergeje Kirova.
-
Byl Maxim Gorkij otráven? Jeho smrt je totiž dodnes nejasná
Ruský dramatik, spisovatel a revolucionář Maxim Gorkij je považovaný za průkopníka socialistického realismu a z jeho děl je patrný nepřátelský vztah k carskému Rusku.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
