Martina Mašková

Vědci popsali nejmenšího dosud známého hominida na světě. Žil před více než 11,6 miliony lety v oblasti dnešního Bavorska. Zdatně šplhal a měl současníka. 

Smíšené emoce nejsou pouhá fantazie, ale realita. Doložili to neurovědci z Univerzity v Jižní Karolíně. 

Dvě dívky nasedají do autobusu a seznámí se s nimi mladý muž. Mohl to být jeden osobní příběh z mnoha. Byl ale podzim 1940 v Anglii, a ten mladík se jmenoval Jan Kubiš.

Původem africká, dnes také známá akvarijní rybka, halančík Furzerův, našla způsob, jak v přírodě přežít dlouhá období sucha.  

Tým vedený badateli z Přírodovědného muzea na Floridě vytvořil unikátní fylogenetický strom života motýlů. První denní druhy se objevily před 100 miliony lety v Americe. 

Když původní jihoameričtí mravenci dostávali cukr s přídavkem kofeinu, byli úspěšnější v cestě za odměnou. 

Badatelé zjistili, že některé typy RNA v mozku myší dlouho vydrží. Doufají, že objev přispěje k lepšímu pochopení stárnutí lidského mozku a jeho nemocí.

Co je to zdravá půda? Jak může odolávat erozi? Dokážou zemědělské dotace zohledňovat péči o ni? V pořadu Leonardo Plus odpovídá půdní biolog Ladislav Miko.

Když ptáci usnou, jejich mozek vysílá elektrické signály podobné jako v bdělé fázi. Unikátní studie to dokládá na přepisu aktivity ptačích svalů do zvukového záznamu.

Vědci objevili dosud neznámý způsob syntézy mastných kyselin a jejich ukládání do zásobních tuků.  Inovace může znamenat průlom ve výrobě speciálních rostlinných olejů.