Poslechněte si cyklus pořadů Českého rozhlasu Plus k 70. výročí útěku skupiny bratří Mašínů do Západního Berlína. Chceme hlavně nezaujatě popsat události, ke kterým došlo v roce 1953. Zároveň vysvětlit dobové souvislosti a z mnoha úhlů pohledu popsat hlavní aktéry – ať už ze skupiny bratří Mašínů, nebo těch, kteří stáli proti nim. A v neposlední řadě zmapovat perzekuce, kterým od komunistického režimu čelili příbuzní členů skupiny.
V říjnu 1953 přešlo hranice do východního Německa pět mladíků: Ctirad Mašín, Josef Mašín, Milan Paumer, Zbyněk Janata a Václav Švéda. Měli pouze čtyři pistole a 52 nábojů. Jejich cílem byla americká okupační zóna v Berlíně.
Bez jídla a v zimě ušli skoro 400 kilometrů za 28 dní. Zastavit se je pokusilo 20 tisíc po zuby ozbrojených východoněmeckých policistů a sovětských vojáků. Na Západ se ale dostali jen tři – bratři Mašínové a Milan Paumer. Janata a Švéda byli zajati.
Ctirad a Josef byli synové nacisty popraveného generála Josefa Mašína. Oba se zapojili už do protiněmeckého odboje a za to dostali v roce 1945 od prezidenta republiky Edvarda Beneše vyznamenání Za chrabrost před nepřítelem.
V roce 1951, tedy ještě před útěkem, přepadli dvakrát policejní stanici, aby získali zbraně, při tom ale zabili místní policisty. V následujícím roce přepadli auto převážející výplatu a zastřelili ozbrojeného pokladníka.
Po emigraci do Spojených států se bratři Mašínové a Milan Paumer přihlásili do americké armády a stali se příslušníky 77. SFG (Special Forces Group). V jejích řadách se chtěli vrátit do vlasti a pokračovat v boji proti komunismu.
A trpěly i celé rodiny
Pomsta komunistů na příbuzných členů skupiny byla mimořádně krutá: Zdena Mašínová (matka bratří) zemřela v pankrácké věznici v roce 1956. Předtím kancelář prezidenta Antonína Zápotockého žádost o milost pro vážně nemocnou ženu zamítla s tím, že není ing. Mašínová schopna převýchovy.
V zimě 1955 se konal vykonstruovaný monstrproces. Tři obžalovaní dostali trest smrti: Václav Švéda, Zbyněk Janata a Ctibor Novák. Ludmila Švédová dostala – za údajné maření pátrání po manželovi a napomáhání jeho trestné činnosti – 18 let vězení.
František Švéda (otec Václava Švédy) byl odsouzen k 15 letům. Zdeněk a Vratislav Švédovi (strýcové) dostali 20 let. Během pobytu ve vězení je opustily manželky. Součástí trestu byla i konfiskace majetku.
Dozvíte se toho mnohem víc, tak poslouchejte Plus celý říjen:
- 24. září 20:05 – Příběhy 20. století: Skupina bratří Mašínů před odchodem z Československa
- 1. října 20:05 – Příběhy 20. století: Cesta na Severozápad – přechod východního Německa
- 2. října 21:05 – Dokument Plus: Tři králové
- 3. října 10:05 – Vinohradská 12: Western studené války. Jak skupina bratří Mašínů pláchla komunistům na Západ
- 4. října 20:05 - Souvislosti
- 5. října 20:05 – Portréty: Ctirad Mašín
- 6. října 21:05 – Dokument Plus: Pamětníci Milan Paumer 1. část
- 7. října 10:05 – Jak to bylo doopravdy: Komunisté zatýkali až po únoru 1948?
- 10. října 21:05 – Dokument Plus: Hovory v souvislostech – Bratři Mašínové. Publicisté Peter Duhan a Jiří Ješ
- 12. října 20:05 – Portréty: Milan Paumer
- 13. října 9:33 – Pro a proti
- 13. října 21:05 – Dokument Plus: Pamětníci – Milan Paumer 2. část
- 14. října 10:05 – Jak to bylo doopravdy: Státní bezpečnost neorganizovala únosy lidí?
- 19. října 20:05 – Portréty: Václav Švéda a Zbyněk Janata
- 19. října 21:05 – Téma Plus: Památník tří odbojů rodiny Mašínů
- 20. října 21:05 – Dokument Plus: Pamětníci: Milan Paumer 3. část
- 21. října 10:05 – Jak to bylo doopravdy: Třetí odboj neexistoval?
- 23. října 22:05 – Hovory: Jan Nedbal a Oskar Hes – představitelé Mašínů z filmu Bratři
- 24. října 21:05 – Portréty: Zbyněk Roušar, západní letec, diplomat, komunista a pokladník bratří Mašínů, a Ota Rambousek, agent chodec, který ve své knize „Jenom ne strach“ jako první popsal cestu skupiny bratří Mašínů
- 25. října 21:05 – Dokument Plus: Prošli tři aneb Skupina bratří Mašínů se probíjí na svobodu – unikátní literární pásmo Českého rozhlasu Vltava z roku 1996
- 26. října 20:05 – Portréty: Oldřich Kašík, Jaroslav Honzátko a Josef Rošický – tři mrtví v Česku
- 27. října 21:05 – Dokument Plus: Pamětníci – Zdena Mašínová
- 28. října 10:05 – Jak to bylo doopravdy: Měli bratři Mašínové následovníky?
- 28. října 15:00 – Veřejná debata na MFDF Jihlava – mimo vysílání
- 28. října 19:05 – Téma Plus: Shrnutí názorů na činnost skupiny bratří Mašínů
- 29. října 8:33 – Debata Vertikály: Třetí odboj v církvi
- 3. listopadu 21:05 – Dokument Plus: Pamětníci – Zdena Mašínová 2. díl
- 5. listopadu 14:33 – Dokument: Pohled na Mašíny v současné době, současné generaci
Nejnovější články
-
Měli Mašíni své následovníky i za normalizace? Snahy zastrašit komunisty se objevují, říká historik
Nejznámějšími představiteli ozbrojeného odporu proti komunismu v Československu byli bratři Mašínové. Těch, kdo se proti totalitě postavili se zbraní v ruce, ale bylo víc.
-
Zdena Mašínová: Dcera hrdiny a sestra mužů – pro jedny hrdinů, pro druhé vrahů
Bratři Zdeny Mašínové Ctirad a Josef se svou skupinou vedli se zbraní v ruce na začátku 50. let protikomunistický odboj a před útěkem na Západ zabili šest lidí.
-
Mašíni jsou uznanými odbojáři a takovým máme projevovat úctu, apeluje Vadas na jejich vyznamenání
Pro část společnosti byli bratři Mašínové hrdinové, pro druhou vrazi a pro mnoho lidí ani jedno, protože podle nich vůbec není správné vyslovovat takto kategorické soudy.
-
Kašík, Honzátko a Rošický. Jaký smysl pro odboj mělo zabití tří lidí?
Oldřich Kašík, Jaroslav Honzátko, Josef Rošický. Tři jména, oběti činnosti skupiny kolem bratří Mašínů. Proč zemřeli? Měla jejich smrt smysl pro antikomunistický odboj?
-
Scenárista Epstein: Příběh Mašínů je až anticky epický. Každá postava by si zasloužila vlastní film
Zfilmovat příběh bratrů Mašínů se pokoušelo hodně českých režisérů. Podařilo se to Tomáši Mašínovi. Scenárista Marek Epstein ho považuje za scenáristický himalájský vrchol.
-
Jan Novák: Zatím dobrý. Mašínovi a největší příběh studené války
Biografický román česko-amerického autora přináší neobyčejně napínavé vyprávění o protikomunistickém odboji v padesátých letech 20. století.