Bojovali jsme za osvobození od komunismu a lidé pláčou pro šest mrtvých, říkal Milan Paumer

Milan Paumer se narodil v roce 1931 v Kolíně a žil v Poděbradech, kde se za války seznámil s Mašíny. Začátkem 50. let se s nimi účastnil akcí, při kterých se skupina snažila získat zbraně a peníze pro zamýšlený protikomunistický odboj.

Čtěte také

Ctirad Mašín o oprávněnosti zabíjení nikdy nepochyboval

Až na zapálení sedmnácti stohů slámy v září 1953 ale na žádnou odbojovou akci nedošlo a pětičlenná skupina – včetně Milana Paumera – se v říjnu 1953 vydala na cestu z Československa přes tehdejší Německou demokratickou republiku do Západního Berlína. Paumer pak sloužil v americké armádě, v rámci služby byl také vyslán do Koreje. Na Floridě později pracoval a podnikal. Od roku 2001 žil znovu v Poděbradech a zemřel v roce 2010.

Dva roky trvající činnost skupiny kolem bratří Mašínů připravila v Československu o život tři osoby (dva příslušníky Sboru národní bezpečnosti a jednoho pokladníka), v Německé demokratické republice zemřeli při jejich cestě do Západního Berlína tři policisté. Milan Paumer se na činnosti skupiny aktivně podílel, její členy dopravil k chystanému přepadení stanic Sboru národní bezpečnosti v Chlumci nad Cidlinou a Čelákovicích.

Byly to válečné oběti

Čtěte také

Příběh Milana Paumera, jednoho ze skupiny bratří Mašínů

Zabití příslušníků SNB po celý život obhajoval: „Jinak to prostě nešlo. Lidé si to neuvědomují a považují to za nelidské. Ale komunistický režim vedl válku proti obyvatelstvu. Vždyť jste pořád slyšeli o třídním boji. To máte stát s rukama v kapsách a oni vás budou likvidovat, protože mají bouchačky? Ne. Seženete si je taky a uvidíme, kdo je lepší!“ řekl v rozhovoru pro časopis Týden v květnu 2000.

Veřejnost je v názorech na činnost skupiny rozdělena, jejich kritici upozorňují, že členové skupiny zabili při přepadu policejních stanic dva bezvýznamné policisty. Paumer říkal, že neměli jinou možnost než oba „esenbáky“ usmrtit.

V březnu 2008 tehdejší premiér Mirek Topolánek (ODS) předal Paumerovi v Praze plaketu předsedy vlády (předtím ji obdrželi i oba bratři Mašínové). Udělení plakety tehdy vyvolalo kritiku politické opozice, ale ani mezi historiky není na odboj bratří Mašínových a jejich skupiny shodný názor.

Čtěte také

Western studené války. Jak skupina bratří Mašínů pláchla komunistům na Západ

Někteří je považují za hrdiny protikomunistického odboje a jejich vyznamenání premiérem přivítali. Jiní pochybují, zda jejich ozbrojené akce komunistickému režimu škodily, nebo spíš nahrávaly jeho propagandě, a zda byly oprávněné, když nebyla válka.

„Bojovali jsme za osvobození této země od komunismu a lidé pláčou pro šest mrtvých… Ale byly to válečné oběti, pro něž nemám slitování! My, skuteční demokraté, pláčeme pro ty, kdo byli po 40 let terorizování komunismem. Čekali jsme, že vypukne konflikt Východ-Západ. Čekali jsme třetí světovou válku mezi Ruskem a Spojenými státy. Zoufale jsme se chtěli dostat k Američanům, abychom mohli pomoci v boji proti komunismu,“ řekl Paumer v červnu 2008 v rozhovoru pro The New York Times.