Mašíni jsou uznanými odbojáři a takovým bychom měli projevovat úctu, apeluje dokumentarista Vadas na jejich vyznamenání

27. říjen 2023

Pro část společnosti byli bratři Mašínové hrdinové, pro druhou část vrazi a pro mnoho lidí ani jedno, ani druhé, protože podle nich vůbec není správné vyslovovat takto kategorické soudy. „Společnost určitě je rozdělená, ale je otázka, jestli rozděluje ten příběh nebo jeho interpretace,“ říká filmový dokumentarista Martin Vadas.

Čtěte také

Vnímání historie a peripetií odbojové skupiny bratří Mašínů je podle něj výrazně ovlivněno komunistickou propagandou. Ta se snažila vládnoucí garnituře zachovat tvář a vytvořit informační kampaň na převyprávění utrpěné porážky ve vlastní prospěch.

„Je to neuvěřitelné, jak komunisti byli v propagandě dobří. Investovali do seriálu 30 případů majora Zemana a oslavovali tam vrahy v uniformě StB. Přitom opravdu vyvolali velký účinek ve společnosti,“ pozastavuje se nad úspěchem propagandy a srovnává ji s podobnými příklady jiných totalit.

„Oslavné filmy o Hitlerovi se dneska v podstatě nevysílají, ale tento seriál je pořád zřejmě komerčně úspěšný.“

Čtěte také

Kontroverzi kolem Mašínů ale nevytvářela jenom televizní tvorba. „Věcí, které nasadily Mašínům psí hlavu, bylo daleko víc. Jejich příběh například nebyl přijatelný pro Josefa Škvoreckého, byla to debata, do které se zapojila spousta lidí, kterých si vážíme, dokonce bývalých politických vězňů,“ připomíná Vadas.

Příběh bratří Mašínů je často vnímán velmi kontroverzně kvůli násilí. Při jejich cestě na Západ došlo k několika ozbrojeným konfliktům, v nichž zemřelo několik lidí, včetně civilních obětí.

Kdo nejde s námi, jde proti nám

„Já si nemyslím, že by to byl extrém. Myslím, že to byla dobová věc, která se vyvinula, jak se vyvinula,“ hodnotí Vadas a připomíná, že Mašínové byli odbojáři, a jejich činnost proto byla značně riskantní.

Čtěte také

„Oni nebyli v pozici, že by měli za sebou nějaké zázemí. Dali se na odboj v zoufalství z toho, co se tady dělo. Nechtěli nečinně přihlížet, proto útočili na legitimní ozbrojenou složku režimu. Byli strůjci toho, co Gottwald vyhlásil: kdo nejde s námi, jde proti nám,“ vysvětluje.

Sám ale připouští, že průběh útěku nebyl hladký a i v rámci odbojové činnosti se dopustili sporných akcí. „Určitě to nebylo vždycky ideální. Kdyby to bylo ideální, tak by se jim podařilo vyhodit do vzduchu vagón se smolincem, jak zamýšleli, tak by se jim podařilo spáchat atentát na Čepičku, jak zamýšleli, a udělali by toho daleko víc,“ uznává.

Rozhodně si ale nemyslí, že by v jejich očích byli všichni, kdo jen pasivně souhlasili s režimem, kolaboranti. Naopak je na nesourodém společenském přijetí bratří Mašínů vidět, jak i 30 let po revoluci stále nemáme v otázkách vlivu komunismu jasno.

Vyznamenání je projev úcty

„Myslím si, že rozhodně nemáme jasno a že spoustě lidí se v komunismu vlastně žilo dobře. Oni si tak trošku přikrádali, participovali na tom společném a i nezákonným způsobem dělali kšefty,“ uvažuje Vadas. Konec režimu pro ně proto představoval zlom a zklamání.

Čtěte také

S přibývajícím odstupem se ale pohled začíná měnit. „Návrh na vyznamenání jenom ze Senátu je teď po osmé a od roku 2022 mají všichni členové odbojové skupiny bratří Mašínů osvědčení účastníků třetího odboje vydaného ministerstvem obrany,“ poukazuje.

„To znamená, že oni jsou uznávanými odbojáři. A lidem, kteří se postavili zločinnému režimu, bychom měli projevovat úctu. A jak jinak ji projevit než udělit státní vyznamenání,“ uzavírá Vadas.

Více podrobností o odbojové činnosti bratří Mašínů, kontroverze kolem jejich cesty na Západ i možnosti udělit jim státní vyznamenání si můžete poslechnout v záznamu celého rozhovoru. Moderuje Jan Bumba.

autoři: Jan Bumba , esta
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.