Z politiky mizí etika. Fialova vláda by měla sama požádat Sněmovnu o vyslovení důvěry, míní filozof Kroupa
„Vůdci svým hulvátstvím demonstrují, že jsou silní a že si mohou dovolit všechno. I to, co si nedovolí obyčejný smrtelník – a tím také své příznivce fascinují,“ říká o diktátorech Daniel Kroupa, filozof, někdejší politik, disident. V pořadu Osobnost Plus hovoří o mizení etiky z politiky a o tom, že by vláda Petra Fialy (ODS) měla sama požádat Sněmovnu o důvěru kvůli bitcoinové kauze Pavla Blažka (ODS).
Bitcoinová kauza bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) je běžný politický manévr, soudí pro Český rozhlas Plus Kroupa a doplňuje: „Pokud ovšem v sobě neobsahuje nějaké skryté věci, které nevíme.“
Podle něj celá situace poukazuje na fakt, že někteří politici uvažují právnickým způsobem a postrádají etický rozměr. „Pokud se neobjeví něco radikálně nového, tak si myslím, že tato kauza vládu nepoloží. Je zjevné, že premiér Fiala chce vyměnit pouze pana ministra,“ podotýká filozof.
Čtěte také
„Neškodilo by ale, kdyby vláda nečekala, až bude donucena Sněmovnou hlasovat o důvěře. Měla by o ni požádat sama,“ navrhuje.
Aféra exministra Blažka nejspíše uškodí vládní koalici v podzimních volbách. Podle Kroupy se ji pokusí opozice naplno využít. Nicméně je možné, že se na to v politice rychle zapomene. „Důležité je, jak to budou vnímat voliči. A ti k tomu do jisté míry přistoupí tak, jak k tomu přistoupí novináři a komentátoři v médiích,“ připomíná někdejší politik.
„Domnívám se, že by nebylo správné, aby teď Petr Fiala odstupoval jako premiér. Ani z čela kandidátky. On se nedopustil přímo pochybení. Co mu můžeme vytýkat, je, že držel Pavla Blažka dlouho ve funkci. Zároveň víme, že to byl Blažek, který Fialu v Brně takříkajíc instaloval do vedení strany.“
Hodnoty v politice
„Místo liberálního konzervatismu, pro který základní hodnotou byla Libertas – tedy svoboda člověka – nastoupil v Evropě a USA jakýsi kolektivismus. Dnes se tomu říká nacionální konzervatismus,“ míní Kroupa a dodává, že tento smět má blíž k socialismu než liberálnímu konzervatismu a etická stránka pro něj hraje podružnou roli.
Čtěte také
Budeme už navždy volit mezi lidmi, pro které jde etika stranou? Podle Kroupy bude záležet, jaké osobnosti se v politice objeví. Už v minulosti se vynořily v USA progresivistické proudy, které Kroupa přirovnává k dění v Československu, a nakonec tyto myšlenky porazil právě liberální konzervatismus.
Dokáže se v budoucnu liberální konzervatismus ještě vrátit? „Řekl bych, že se nám vrátí, ale může se obnovit v nové podobě. Ty návraty mohou být jenom jakási inspirace pro to, co máme dělat v nové situaci,“ říká Kroupa.
Zároveň ale odmítá myšlenku, že by se měly vrátit takzvané staré zlaté časy, protože podle něj nic takového neexistovalo.
Čtěte také
„Ve 30. letech v české kultuře a vzdělanosti měli lidé pocit, že mají na vybranou jen mezi fašismem a komunismem. A demokracie že už je něco přežilého. Kromě statečných bojovníků jako Ferdinanda Peroutky, Karla Čapka a dalších šla velká část kultury ke komunistům,“ připomíná.
Lidé by podle něj měli odmítnout fašismus i komunismus a vrátit se k demokracii, i když se může zdát přežitá, apeluje Kroupa.
Jaký je hlavní problém ODS? Stalo se ve střední a východní Evropě autoritativní vládnutí přijatelné? Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus Českého rozhlasu Plus.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
