Mašínové? Na těch se neshodneme
V posledních týdnech jsme toho na Plusu řekli opravdu hodně k případu skupiny bratří Mašínových. Několik zajímavostí a postřehů za pomoci historiků doplní a okomentuje speciální vydání pořadu Téma Plus.
Rozdělení veřejnosti v názorech na činnost protikomunistické odbojové skupiny, sdružené na počátku 50. let kolem bratří Mašínových, se přenáší i mezi historiky.
Čtěte také
Fakta jsou do značné míry známá, jakkoliv příběh bratří Mašínových je u nás velmi často vykládán pouze prostřednictvím zaznamenaných a publikovaných vzpomínek Josefa a Ctirada Mašínových a Milana Paumera – a potom prostřednictvím spisů Státní bezpečnosti, která na podzim 1953 zadržela podstatnou část jejich spolupracovníků a příbuzných v Československu a podrobila je tvrdým výslechům.
Dochovaly se i materiály bývalé východoněmecké Lidové policie. Historikové upozorňují, že nové světlo by do příběhu mohly vnést snad jen stále ještě utajované materiály amerických zpravodajců, kteří na podzim 1953 tři uprchlíky v Západním Berlíně vyslýchali.
Kritika Palacha i Havla
Jen málo sluchu je popřáváno příbuzným obětí odbojové činnosti této skupiny – dvou příslušníků Sboru národní bezpečnosti a účetního.
Čtěte také
Přitom i jejich životy plasticky dotvářejí atmosféru doby a její dnes už jen těžko uvěřitelnou kontroverznost; vždyť oba zabití policisté byli jak členy KSČ, tak věřícími, kteří se aktivně hlásili ke svým církvím a účastnili se náboženského života.
Jak je možné, že historii jedné skupiny lze vykládat několika odlišnými způsoby? Od bezvýhradného přijetí a označení za hrdiny až po odmítnutí jejich činnosti s poukazem na to, že krádeže zbraní a peněz byly pouze přípravou na protikomunistický odboj, ke kterému nakonec vůbec nedošlo…
O odpovědi na některé otázky, související s činností této skupiny, se pokusí historikové Petr Blažek, Tomáš Bursík, Gabriela Havlůjová, Prokop Tomek a Petr Zídek, a navíc i režisér filmu Bratři Tomáš Mašín. Zamyslí se také nad tím, zda už po dlouhých desetiletích není na čase, abychom příběh skupiny bratří Mašínových zasadili do jiného kontextu, než jen do mediálně sice vděčného, ale obsahově poněkud nejasného hesla „hrdinové nebo zločinci“; vždyť s trochou nadsázky by se třeba dalo místo slova „nebo“ vložit prosté „a“.
Čtěte také
Stranou nezůstane ani úvaha, zda je pro naši společnost důležité, abychom se shodli na jediném výkladu činnosti skupiny bratří Mašínových, nebo zda je možné, aby výkladů bylo víc.
V pořadu Téma Plus pak pro zamyšlení zazní i citace ze dvou rozhovorů, které bratři Mašínové poskytli v minulých letech českým novinám. Velmi kriticky se v nich vyjadřují jak k činu Jana Palacha, tak k prezidentovi Václavu Havlovi.
A na závěr nebude chybět očekávaná úvaha, totiž zda je nutné, aby činnost bratří Mašínů byla oceněna dalším státním vyznamenáním.
Související
-
Někdo musel něco dělat. Příběh protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů (1. část)
Brzy uplyne 70 let od chvíle, kdy členové odbojové skupiny bratří Mašínů uprchli z Československa. V noci z 3. na 4. října 1953 přešli přes hranice do Východního Německa.
-
Německá válka a komunistická pomsta. Příběh odbojové skupiny bratří Mašínů (2. část)
V noci z 3. na 4. října 1953 odešli členové protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů z Československa do Východního Německa.
-
Komunistická msta na rodině Švédových. Příběh Ludmily Zouharové a jejího bratra Radslava
25. listopad 1953 si Radslav Švéda pamatuje dodnes: „Když se máma se mnou loučila, řekla mi, že se vrátí. Byly mi čtyři roky. Vrátila se, ale až za deset let.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
