Bůh v totalitním režimu: Jakou roli hrála církev v protikomunistickém odboji?

Byly velké skupiny lidí, ať už křesťanů, nebo ateistů, kteří kvůli svému přesvědčení a boji proti komunistickému režimu skončili ve věznicích, pracovních táborech nebo byli jiným způsobem znevýhodněni. Přesto se křesťanské církve nevzdávaly a vyvíjely činnost, která byla vnímána režimem jako nepřátelská.

Čtěte také

Bojovali jsme za osvobození od komunismu a lidé pláčou pro šest mrtvých, říkal Milan Paumer

„Církev byla pronásledována za aktivity, které jsou v demokratických poměrech legitimní součástí církevního života. Byla pronásledována za to, že se vytvářela společenství mládeže, kde se aktivně prováděla katechetická výchova nebo že fungovala činnost mužských řeholních řádů, které byly po roce 1950 naprosto zakázány,“ vysvětluje Jaroslav Šebek, historik z Historického ústavu AV ČR a specialista na dějiny církví a státu 20. století.

Otázkou je, jak velkou a zásadní roli hrála v odboji podzemní církev, tedy ta část církve, která prováděla režimem zakázané aktivity tajně a skrytě. Je zajímavostí, že někteří lidé, kteří byli podle spisů StB členy podzemní církve, o tom vůbec nevěděli. Respektive si neuvědomovali, že aktivity, které provádí, jsou v rámci podzemní církve.

V roce 2011 schválil Parlament České republiky zákon o účastnících odboje a odporu proti komunismu, který nabyl účinnosti v symbolické datum 17. listopadu téhož roku. V tu dobu zákon podepsal Václav Klaus, který ale v dopise pro předsedkyni Poslanecké sněmovny uvedl, že ho podepisuje především proto, že nechce podporovat rozpolcenost nad tímto tématem a citoval Aloise Rašína, který řekl, že „za službu vlasti se neplatí“.

Čtěte také

Existoval třetí odboj? Zpochybňuje se, protože máme černé svědomí, myslí si historik

Podle Libora Svobody z Ústavu pro studium totalitních režimů nejde v tomhle případě pouze o finanční odškodnění, ale i o něco víc. „Řada těch lidí za svoje činy zaplatila vězením nebo zničenými rodinami. Někteří byli vyhozeni z vysokých škol a nemohli dělat v životě to, co chtěli.“

„Jakákoliv forma odškodnění se netýká pouze tohohle, ale je to komplexnější, třeba že za tu službu pro vlast utrpěli nějaké škody. Vlast by jim za tohle neměla zůstat dlužná,“ dodává Libor Svoboda a zároveň komentuje prohlášení Václava Klause.

Po dlouhou dobu nebyl a do jisté míry stále není pohled na účastníky třetího odboje jednotný. Koho z nich ocenit a odměnit? A je to vůbec potřeba, nebo je to celé už tak hrozně vzdálené, že to vlastně ani nehraje roli? A jak se stavěli komunisté k ocenění druhého odboje? Nad tímhle a mnohým dalším můžete popřemýšlet při poslechu pořadu Vertikála.

Českobratrská církev evangelická si připomíná 70. výročí od uvedení prvních žen do duchovenské služby. Mluvit o tom budeme v první části Vertikály. Vatikán přijal 12 vyhoštěných kněží z Nikaragui. A Cesta Guru Járy s konečnou platností nezíská v Česku registraci jako náboženská společnost.