Měli Mašíni své následovníky i za normalizace? Snahy zastrašit komunisty se objevují, říká historik

Skupina bratří Mašínů byla spjata s prvorepublikovými ideály.

„Měli vazby jak na organizaci Junák, tak na Sokol. Byla vychovávána v klasickém duchu úcty k vlastnímu národu, k ideálu TGM a současně to byla skupina, která měla vazbu na protinacistický odboj. S únorovým pučem roku 1948 se v jejich životě změnilo vše,“ konstatuje host pořadu, historik Tomáš Vilímek.

Čtěte také

Václav Žák: Mašíni aneb smutné svědectví o stavu společnosti

„Byla to skupina poměrně úspěšná, podařilo se jim v roce 1953 ‚prostřílet‘ mezi několika desítkami tisíc východoněmeckých policistů a pohraničníků na Západ. Jejich kritikové upozorňují na úmrtí několika lidí, považují je za vraždy, sympatizanti Mašínů to naopak považují za součást boje,“ dodává. 

Postavit se na odpor

Pokusů o odboj či odpor můžeme v historii najít více, ale dlužno dodat, že situace v 70. a 80. letech byla i v tomto smyslu jiná. Společnost zažila naděje spjaté se snahou o reformy a vybudování socialismu ‚s lidskou tváří‘, násilné přerušení těchto nadějí pak znamenala srpnová okupace v roce 1968. Postupně nastává normalizace.

„V daném období byly rozhodující odpovědi na otázky, jestli ten či onen souhlasil s tím, že 21. srpen 1968 znamenal internacionální pomoc. Období, kdy mnoho lidé bylo pro své názory ‚odejito‘ ze svých pracovních pozic, kdy jejich děti byly stigmatizovány… Období, kdy výrazní protihráči režimu byli upozaďováni, umlčováni, odstraňováni na periférii společnosti,“ píší historici Libor Svoboda a Jiří Petráš ve sborníku historických studií Bezčasí.

Čtěte také

Mašínové byli amatéři, kteří páchali nelidské zločiny, hodnotí publicista Tožička

A tak se objevují nejen ti, kteří se snaží tak nějak přežít, ale i ti, kteří se chtějí postavit proti komunistickému režimu. Snaží se sehnat zbraně, vytvořit odbojové skupiny a připravovat se na možný střet s komunisty. Někteří končí před soudem a ve vězení. „Tresty byly velmi přísné,“ konstatuje Vilímek.

Možná se nám z dnešního pohledu mohou jejich snahy zdát naivní a předem určené k neúspěchu. Ale zároveň jsou to doklady toho, že všichni občané nebyli šťastní a spokojení, jak se nejen prostřednictvím propagandy snažil komunistický režim opakovaně sdělovat.

Jiná atmosféra

Do této skupiny aktivit ale můžeme zařadit i nejrůznější další projevy nesouhlasu, mezi které patří i anonymní dopisy s různými výhrůžkami. Dostával je i tehdejší prezident Gustáv Husák, kterému bylo dokonce vyhrožováno zastřelením, pokud nebude z vězení propuštěn vězeň Václav Havel.

Čtěte také

Existoval třetí odboj? Zpochybňuje se, protože máme černé svědomí, myslí si historik

Většina anonymů vyšetřena nebyla, ale jejich šetření trvalo až do konce roku 1989. Konec 80. let pak přináší jistou aktivizaci společnosti, vznikají občanské nezávislé iniciativy a projevy odporu se výrazně zesilují, ovšem pouze v té verbální rovině.

Na otázku, zda měli Mašíni následovníky v 70. a 80. letech, Tomáš Vilímek odpovídá: „V této souvislosti je třeba si uvědomit, že byla již zcela odlišná atmosféra. Období Mašínů bylo krátce po válce a ozbrojený boj nebyl vnímán jako neobvyklý. V těch 70. a 80. letech to byly věci, které nebyly akceptovány ani disentem. Ale přesto se v tomto období objevují snahy zastrašit komunistické funkcionáře, jistou formu sabotáží, jsou to jistí následovníci oné skupiny Mašínů. I přes to, že oni sami o nich nejspíše nic nevěděli.“

Pořad Mašíni neměli své následovníky?! z cyklu Jak to bylo doopravdy připravila a moderuje Ivana Chmel Denčevová.