Mašínové byli amatéři, kteří páchali nelidské zločiny, hodnotí publicista Tožička

Bratři Mašínové

Ve filmových ateliérech se začne natáčet film o bratrech Mašínech, který získal 15milionovou dotaci od Státního fondu kinematografie. Jak bychom si měli připomínat činy Ctirada a Josefa, když společnost nemá jednotný názor, jestli jsou hrdinové, nebo vrazi?

„Přestože jsem pacifista, mám pochopení pro to, že násilný odboj v té době mohl být legitimní,“ připouští publicista Tomáš Tožička s tím, že 50. léta byla složitou až strašnou dobou. Mnoho lidí sice nevnímalo, co se děje, Mašínové ale tyto informace měli. 

Tomáš Tožička, předseda Social Watch (v pořadu Pro a Proti)

Kritizuje ovšem způsob, který Mašínové zvolili, jako velmi nešťastný, nepodařený a neefektivní. „Počet obětí, které to přineslo – a to i z jejich řad – je naprosto neadekvátní k provedeným akcím,“ hodnotí.

Bratři Mašínové podle Tožičky prováděli odboj amatérsky. „Zapalovat stohy a ještě při tom zranit lidi, kteří s tím neměli prakticky nic společného, aniž bych se tím nějak dotknul komunistického aparátu, to mi přijde totálně nesmyslné,“ dodává.

Vraždění zajatců – lidí, kteří byli svázáni a nemohli se bránit – překračuje jakoukoliv etiku odboje. A myslím, že to odporuje i definicím zákona o protikomunistickém odboji.
Tomáš Tožička

Přestože sám bratry Mašíny před rokem 1989 vnímal jako hrdiny, svůj názor změnil poté, co jejich příběh poznal blíže. „Respekt a úcta se jim vzdávat nemá, pohybuje se to velmi za hranou zločinů, a to zločinů velmi nelidských. Oslavování nepřipadá v úvahu.“

Tožička se zamýšlí i nad tím, jestli Mašínové svou činností režimu spíše nepomáhali. „Propaganda využívala toho, že zde existuje nebezpečí násilného odboje. Že jsou tu lidé, kteří chtějí ‚narušit klid na budování nové a spravedlivější socialistické republiky‘. Nad tím měli přemýšlet.“

Hrdinové, ale...

„Není možné očekávat od bratří Mašínů – zejména v té době –, aby reflektovali význam těch akcí a přemýšleli nad jejich dopadem. Je třeba vycházet z dobového kontextu i jejich osobních možností a rozhledu,“ reaguje historik Prokop Tomek.

S odstupem je prý těžké hodnotit, jaký měly jejich činy dopad – panovala totální cenzura a neexistovaly možnosti zjišťovat skutečné názory obyvatel.

„Nejsem si jistý, že Mašínové nadělali víc škody než užitku,“ doplňuje.

Nebyla vyhlášená válka, takže nemohla platit pravidla o zacházení s válečnými zajatci. Odboj proti komunistickému režimu legitimní byl, protože stát spustil teror vůči značné části svých občanů.
Prokop Tomek

Prokop Tomek

Skupina bratří Mašínů podle Tomka nepředstavuje typickou ukázku třetího odboje. „Většina dalších skupin, které také byly ozbrojené, taky podnikala útoky proti příslušníkům SNB a představitelům režimu. A tyto metody (zabíjení zajatců) u nich nenajdeme,“ vysvětluje.

„Mašínové byli spíše hrdinové, dopouštěli se ale věcí, které nebyly v pořádku. Bylo by chybou například politicky prosadit jejich jednoznačné uznání, protože část společnosti by to neuznala,“ uzavírá Tomek.

Související