Vyrůstat s podporou a zažít radost z učení. Dětské skupiny vyplňují mezery v péči o nejmenší

Pro zhruba tisícovku tříletých dětí zajišťuje každý rok mateřskou školu městská část Praha 7. „Máme demografickou studii a data z registru obyvatel. Podle toho jsme schopni každoročně velmi přesně určit, jaké procento tříletých dětí k nám do školky nastoupí. A docela dobře se trefujeme,“ vyzdvihuje místostarostka pro školství na Praze 7 Hana Šišková (Praha Sobě), jak plánují počet míst ve školkách.

Tento přístup, který na základě demografické studie počítá i třeba s budoucími výstavbami nebo cizinci, funguje tak dobře, že od roku 2016 se všechny děti z této městské části vždy dostávají do školek.

„Umisťujeme dokonce i část dvouletých dětí, protože každoročně přidáváme školkové kapacity a dětské skupiny, takže se nás nová povinnost v podstatě nedotkne,“ přibližuje místostarostka.

Myslet nekonvenčně

Novinku, že zřizovatelé mají platit kompenzaci rodinám, jejichž dítě se nedostalo do školky, Šišková vítá. Díky dobrému plánování se to její městské čtvrti prakticky nedotkne. 

„Vidíme, že ekonomická situace mnoha rodin je náročná a rodiče potřebují nastoupit zpátky do práce. Podmínkou toho je, aby bylo zajištěné místo pro dítě ve školce nebo dětské skupině,“ chápe místostarostka.

Čtěte také

Už dost prodlužování dětství, chce poslanec omezit odklady. Ředitel: Bude to složité i pro potřebné

A připomíná, že nástup dětí do mateřské školy je důležitý také pro jejich další vzdělávací rozvoj. „Je třeba podpořit i děti, které jsou ze sociálně složitějšího prostředí, tak aby opravdu mohly do školky nastoupit. Socializace a podpora dítěte ve školce ho připravuje na nástup do školy,“ zdůrazňuje.

Zřizovatelům, kteří mohou mít s novinkou problém, vzkazuje, že řešení může být i nekonvenční. „Dětská skupina je rychlý způsob, jak zajistit kapacity, protože nepotřebujete třídu. Stačí i byt, který upravíte na základě legislativy,“ uvádí příklad a doporučuje:

„Pro školky je potřeba přemýšlet takzvaně out of the box. Nemusíte stavět čtyřstěnnou školku, stačí kouknout do majetku obce, zřizovatele, který objekt se dá upravit na školku, i když původně tak vůbec nesloužil. Stačí upravit i jednu třídu. I my máme taková detašovaná pracoviště.“

Práce s rodinou

Jedním z hlavních cílů novely je podtrhnout význam předškolního vzdělávání v socializaci dětí a získávání klíčových kompetencí před nástupem do školy. Změny v zákoně sice pomohou navýšit kapacitu, nezapojí ale děti, které do školek nechodí kvůli jiným překážkám, ať už finančním, informačním, motivačním či psychologickým.

Právě na tyto rodiny se zaměřuje Centrum včasné péče a Centrum pro předškoláky Amálka v Chrudimi.

Čtěte také

Expert: Ne každý se v rodině naučí vycházet s dalšími. Je potřeba to trénovat, školám s tím pomáháme

„V Chrudimi je dlouhodobě problém s umístěním dětí do mateřských školek. Je tu nedostatečná kapacita a nejvíce to dopadá na děti z ohrožených rodin. Největším problémem je nízké povědomí o významu předškolního vzdělávání,“ upozorňuje koordinátor centra Aleš Jirásek.

Rodiče podle něj často vnímají školky jako praktickou službu a neuvědomují si, jakou důležitou součást přípravy dítěte na školní docházku a na život představuje. „Toto období je přitom zásadní pro rozvoj řeči, samostatnosti nebo sociálních dovedností,“ zdůrazňuje.

Centrum od roku 2013 provozuje také předškolní klub, který funguje pro děti, které se nedostaly do mateřské školy. 

„Pracujeme s nimi dopoledne čtyři hodiny. A potom docházíme přímo do domácností, kde se rodiče i děti cítí bezpečně a tam s nimi – jak s rodiči, tak s dětmi – pracujeme. Neříkáme jim, co by přesně měli dělat, ale hledáme společné cesty, jak podpořit dítě co nejlépe v konkrétních podmínkách té rodiny,“ popisuje Jirásek.

Čtěte také

Rozvoj potenciálu předškoláků je nejlepší sociální investicí, říká ředitelka Platformy pro včasnou péči

Při práci s rodinami zdůrazňuje individuální přístup, důslednou podporu a práci s důvěrou. „Tito rodiče se často setkávají s odmítáním a posuzováním ze strany druhých. Když se ale setkají s někým, kdo s nimi jedná s respektem, mohou se snadněji otevřít a přijmout podporu.“

Důležité je podle Jiráska také systematicky podporovat mateřské školky a učitelky, které s dětmi pracují a komunikují s rodiči.

Ztráta stability

Také dětské skupiny jsou místem, kde se děti mohou socializovat. „Je to takový skvělý mezikrok mezi čistě rodinným prostředím a potom už větším kolektivem klasického vzdělávacího zařízení,“ přibližuje Kateřina Jarolímková, ředitelka Asociace provozovatelů dětských skupin. 

Čtěte také

Děti nevidí, že ten druhý je „postiženej“, dokud jim to neřeknou dospělí, říká o inkluzi poradkyně

Fungování dětských skupin doznalo od letošního května změn, a to zejména v oblasti financování.

„Přešlo se na zpětné financování a projevila se tak nemožnost plánování. To má potom samozřejmě trochu vliv na kvalitu péče. Když nemáte stabilní financování, nemůžete tolik plánovat investice do další kvality. I přesto jsem ráda, že dětské skupiny přechod zvládly,“ komentuje s tím, že kvalita skupin šla v posledních letech nahoru.

Z průzkumu, jak se daří dětským skupinám v Česku, vychází, že je ve skupinách průměrně 12 dětí a existence těchto zařízení je silně vázaná na blízkost velkých měst.

Čtěte také

Počet dětí se speciálními vzdělávacími potřebami enormně roste, školy přitom už praskají ve švech

„U nás je zažitý model, že rodič zůstává s dítětem až do jeho nástupu do mateřské školy. Svět se ale zrychluje, a když vypadnete na delší dobu než rok z vašeho zaměstnání, může to být handicap pro kariéru. Ve větších městech je více příležitostí se uplatnit, hlavně pro vysokoškolsky vzdělané ženy. Ty musí najít možnost, jak zkombinovat péči o malé děti a zároveň zůstat profesně aktivní, tady potom vypomáhají dětské skupiny,“ vysvětluje Jarolímková.

Ačkoliv dětské skupiny oficiálně spadají pod ministerstvo práce a sociálních věcí a mohou být vnímány jako určitý druh sociální služby, jejich funkce je také vzdělávací.

„Rozvíjíme samostatnost u dítěte, která potom souvisí s připraveností na vzdělání. Rozvíjíme hrubou i jemnou motoriku, které jsou také extrémně důležité,“ dodává Jarolímková.

 Poslechněte si celý pořad Reparát. Audio je nahoře v článku.