Počet dětí se speciálními vzdělávacími potřebami enormně roste, školy přitom už praskají ve švech

Od září 2016 bylo zavedeno inkluzivní vzdělávání, které umožňuje, aby podobné děti chodily do klasických základních škol. Podle vedoucí Speciálně pedagogického centra Arabská Jany Nermutové, ale není tento koncept vhodný pro všechny žáky.

Čtěte také

Diagnóza autismus je pro rodiče nejdřív šok, brzy ale zjistí, že jejich dítě není jen diagnóza, popisuje psycholožka Thorová

„Hlavně pokud jde o ty, kteří mají hlubší obtíže už v raném věku. Pro rodiče je často velmi obtížné dostat se k odborníkovi, aby popsal potřeby dítěte, a především je nastavil pro školku, která ho má pro vzdělávání přijmout. Tam to všechno začíná,“ říká Nermutová.

Speciálně pedagogická centra posuzují míru potřeb dětí a pak je doporučují k přijetí na konkrétní školu.

Rodičů je nám nesmírně líto: absolvují s dětmi i několik zápisů do škol, ale nepřijme je žádná.
Jana Nermutová, vedoucí Speciálně pedagogického centra Arabská

„Pro některé děti je dobré, aby šly do běžných základních škol, kde pak probíhá inkluze – jim totiž doporučujeme podporu asistentem pedagoga apod. Pro spoustu dětí to ale vhodný koncept není,“ zdůrazňuje Nermutová. To se obvykle týká žáků, kteří mají už takovou míru obtíží, že jim neumožňují vzdělávání v „běžném proudu“.

Může jít o školy logopedické, pro děti se sluchovým nebo zrakovým postižením, případně pro ty s kombinovanými vadami a mentálním postižením.

Selhává systém?

„V posledních letech se ale dostáváme do úskalí, protože ve chvíli, kdy máme  rodičům doporučit vhodnou školu tzv. na míru, často není v jejich dosahu. Buď jsou technicky špatně dosažitelné, ale spíš už mají svou kapacitu naplněnou, takže vůbec nevypisují zápisy,“ popisuje speciální pedagožka.

Každá ze speciálních škol je podle Nermutové limitována i tím, kolik dětí ji v tom kterém roce opustí – podle toho zas může nové žáky nabrat.

Čtěte také

Specifický smysl pro humor i doslovné chápání. Na malé autisty můžou venku skutečně padat trakaře, říká odbornice

„A to nás opravdu pálí nejvíc – musím říct, že je nám rodičů nesmírně líto, protože absolvují několik zápisů do ZŠ a dítě jim nepřijme žádná. To je pro ně obrovská rána a veliký stres,“ doplňuje.

„Navíc nárůst dětí s poruchou autistického spektra, se speciálními vzdělávacími potřebami, ale především s narušenou komunikační schopností je za poslední roky enormní,“ zdůrazňuje Nermutová.

Narůstající problém v oblasti vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami si uvědomuje i pražský magistrát. Podle informací od ředitelů základních škol byl letos zájem o umístění dětí obrovský.

„Praha žádnou z existujících speciálních škol nikdy nezrušila. Naopak tam, kde je to možné, jejich kapacity navyšujeme a vyhledáváme i nové prostory, což není snadný úkol vzhledem k obsazenosti školských objektů,“ říká mluvčí Magistrátu hlavního města Prahy Vít Hofman.

Selhává inkluze, nebo prostě jen není vhodná pro každé dítě? A kam s dětmi, které nezapadají do škatulek? Na tyto a další otázky odpovídá pořad Zaostřeno Lucie Korcové.