Počet dětí se speciálními vzdělávacími potřebami enormně roste, školy přitom už praskají ve švech
V Česku přibývá dětí s takzvanými speciálními vzdělávacími potřebami, nejčastěji s poruchami autistického spektra nebo s kombinovaným postižením. Kapacity základních speciálních škol jsou ale omezené, řada dětí nebyla vylosována u zápisu a jejich rodiče teď čekají, co bude dál. Především v Praze je to už kritické.
Od září 2016 bylo zavedeno inkluzivní vzdělávání, které umožňuje, aby podobné děti chodily do klasických základních škol. Podle vedoucí Speciálně pedagogického centra Arabská Jany Nermutové, ale není tento koncept vhodný pro všechny žáky.
Čtěte také
„Hlavně pokud jde o ty, kteří mají hlubší obtíže už v raném věku. Pro rodiče je často velmi obtížné dostat se k odborníkovi, aby popsal potřeby dítěte, a především je nastavil pro školku, která ho má pro vzdělávání přijmout. Tam to všechno začíná,“ říká Nermutová.
Speciálně pedagogická centra posuzují míru potřeb dětí a pak je doporučují k přijetí na konkrétní školu.
Rodičů je nám nesmírně líto: absolvují s dětmi i několik zápisů do škol, ale nepřijme je žádná.
Jana Nermutová, vedoucí Speciálně pedagogického centra Arabská
„Pro některé děti je dobré, aby šly do běžných základních škol, kde pak probíhá inkluze – jim totiž doporučujeme podporu asistentem pedagoga apod. Pro spoustu dětí to ale vhodný koncept není,“ zdůrazňuje Nermutová. To se obvykle týká žáků, kteří mají už takovou míru obtíží, že jim neumožňují vzdělávání v „běžném proudu“.
Může jít o školy logopedické, pro děti se sluchovým nebo zrakovým postižením, případně pro ty s kombinovanými vadami a mentálním postižením.
Selhává systém?
„V posledních letech se ale dostáváme do úskalí, protože ve chvíli, kdy máme rodičům doporučit vhodnou školu tzv. na míru, často není v jejich dosahu. Buď jsou technicky špatně dosažitelné, ale spíš už mají svou kapacitu naplněnou, takže vůbec nevypisují zápisy,“ popisuje speciální pedagožka.
Každá ze speciálních škol je podle Nermutové limitována i tím, kolik dětí ji v tom kterém roce opustí – podle toho zas může nové žáky nabrat.
Čtěte také
„A to nás opravdu pálí nejvíc – musím říct, že je nám rodičů nesmírně líto, protože absolvují několik zápisů do ZŠ a dítě jim nepřijme žádná. To je pro ně obrovská rána a veliký stres,“ doplňuje.
„Navíc nárůst dětí s poruchou autistického spektra, se speciálními vzdělávacími potřebami, ale především s narušenou komunikační schopností je za poslední roky enormní,“ zdůrazňuje Nermutová.
Narůstající problém v oblasti vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami si uvědomuje i pražský magistrát. Podle informací od ředitelů základních škol byl letos zájem o umístění dětí obrovský.
„Praha žádnou z existujících speciálních škol nikdy nezrušila. Naopak tam, kde je to možné, jejich kapacity navyšujeme a vyhledáváme i nové prostory, což není snadný úkol vzhledem k obsazenosti školských objektů,“ říká mluvčí Magistrátu hlavního města Prahy Vít Hofman.
Selhává inkluze, nebo prostě jen není vhodná pro každé dítě? A kam s dětmi, které nezapadají do škatulek? Na tyto a další otázky odpovídá pořad Zaostřeno Lucie Korcové.
Související
-
Autismus u dcery je motivoval k pomoci ostatním. Je důležité mít možnosti, říká Markéta Jandeková
Už dvacet let funguje v Olomouci organizace „Jdeme autistům naproti“. U jejího zrodu stáli manželé Jandekovi, kteří hledali podporu pro svoji autistickou dceru Marušku.
-
„Je lepší vědět, že jste zebra než nefunkční kůň.“ Natálie přijala diagnózu autismus s úlevou
Poruchy autistického spektra jsou vrozená neurovývojová postižení některých mozkových funkcí. Mohou mít různé podoby podle toho, v jaké části spektra se člověk nachází.
-
Autismus se projeví přibližně u procenta populace. Jeho vznik i léčba je pro vědce stále záhadou
V budoucnu by lidem s autismem mohla pomoci například genová terapie. Zkoumá se se také vliv mikrobiomu ve střevech na fungování mozku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka