V Melbourne 1956 získala Olga Fikotová zlato pro Československo, teď je její pozůstalost v Česku
Jedinou zlatou československou medailistkou z Olympijských her v Melbourne v roce 1956 se stala diskařka Olga Fikotová-Connollyová. Tuto výjimečnou sportovkyni, která na dalších třech olympiádách reprezentovala USA, silně ovlivňovaly politické poměry, do kterých se narodila a ze kterých odešla se svým americkým manželem za oceán. I to mapuje část pozůstalosti, kterou Česku nedávno věnovala její nejstarší dcera. Zaostřeno připravil s přispěním Pavla Nováka Ľubomír Smatana.
Dva měsíce putovala po moři ze Spojených států do Česka část pozůstalosti slavné české diskařky Olgy Fikotové-Connollyové. Olympijská medailistka z roku 1956 z Melbourne zemřela vloni a její rodina darovala Národnímu muzeu v Praze řadu dokumentu, fotografií a také disk, se kterým sportovkyně trénovala. Dokumenty si převzali pracovníci muzea v depozitáři v Terezíně.
„Ten disk je sice zajímavý jako předmět, ale jinak tady máme fotoalba, výstřižky z československého a amerického tisku a ty jsou daleko zajímavější,“ říká Jan Lomíček, historik Národní muzea specializovaný na dějiny tělesné výchovy a sportu. Právě alba podle něj tvoří kostru celého příběhu.
Láska přes železnou oponu
„Mapují sportovní dráhu Harolda Connollyho a Olgy Fikotové, později Connollyové. Vzali se půl roku poté, co se seznámili v Melbourne. Connolly byl kladivář a po sňatku se legálně vystěhovali do Spojených států,“ objasňuje spletitý příběh historik v jedné z místností depozitáře Národního muzea v Terezíně.
„Alba začala zakládat Connollyho matka, později v nich pokračovala sama Fikotová. Výstřižky pocházejí třeba z New York Times, American Weekly nebo Paris Match. Zachycují nejen jejich kariéru, ale i začátek vztahu na olympiádě v Melbourne 1956 a následný život v Americe.“
Z výstřižků je zřejmé, že Olga i Harold byli velkými hvězdami své doby a jejich láska přes železnou oponu byla lákavým soustem jak pro média v Československu, tak v Americe. „Tak nějak o Olgu Fikotovou soupeřily.“
Pozůstalost darovala rodina, ovšem především díky bývalému generálnímu konzulovi v Los Angeles Jaroslavu Olšovi. „On se začal znovu zajímat o její příběh a zprostředkoval to, že já jsem vycestoval do místa, kde bydlela, do Costa Mesa,“ popisuje Lomíček. Tam se setkal s rodinou Olgy Fikotové.
„Její potomci nabídli Národnímu muzeu dokumenty k digitalizaci. Poté, co Olga Fikotová v roce 2024 umřela, přemýšleli o tom, jakým způsobem zachovat její odkaz, a věnovali materiály muzeu.“
Čtyři objemné desky
Do Česka doputovaly přes oceán čtyři objemné desky o velikosti zhruba 60 na 40 centimetrů a součástí zásilky je i tréninkový disk. Lomíček ho bere do ruky v bílých rukavicích a hledá označení výrobce.
„Je tady napsáno Made in Poland. Rodina mně nepotvrdila, že by to byl nějaký významný disk, ale protože Olga Fikotová házela až do svého pokročilého věku, tak si myslím, že to bylo tréninkové vybavení,“ podotýká Lomíček a vytahuje z pečlivě zabalené krabice další trofej, bronzovou plaketu z mezistátního utkání Československo – Velká Británie ze 4. až 6. srpna 1956, kde Fikotová vyhrála soutěž v disku.
„Podobnou plaketu už jsem viděl, ale tahle je výjimečná tím, že je od Olgy Fikotové,“ dodává.
Pro Národní muzeum je ale zásadní hlavně rozsah a skladba materiálů. „Řada fotografií ukazuje život z druhé civilní stránky, nejenom z atletické dráhy,“ říká Lomíček. V albech našel třeba snímky dětí mezi zeleninou v nákupním košíku nebo běžné rodinné momentky.
„Právě proto si myslím, že ten soubor je unikátní, že poskytuje celkový vhled do života naší olympioničky. A je zajímavé, že jak u nás, tak potom v Americe.“
Z materiálů je podle něj dobře vidět i to, v jak napjatém prostředí se část jejího života odehrávala. Připomíná svatbu s Haroldem Connollym v roce 1957, která přilákala davy na Staroměstské náměstí, i to, jak složité bylo tehdy získat povolení ke sňatku a k vycestování.
„Za svědky jim byli manželé Emil a Dana Zátopkovi, byla to na svou dobu hodně velká svatba. Američan a Češka, zvlášť takhle slavná.“
„Nemůže startovat“
Fikotová se po odchodu do USA ještě snažila reprezentovat Československo na olympiádě v Římě 1960, ale Československý olympijský výbor nakonec rozhodl, že závodnice žijící a trénující v cizině nemůže startovat za domácí tým.
Čtěte také
„V té chvíli se jí zhroutil svět,“ shrnuje Lomíček, který vychází z jejích pamětí. Nakonec začala házet za Spojené státy a startovala ještě na dalších čtyřech olympijských hrách.
Zajímavou kapitolou je její role na olympiádě v Mnichově 1972, kde byla vlajkonoškou americké výpravy. „Byla první Neameričanka v téhle pozici,“ zdůrazňuje historik.
Materiály připomínají i to, jak Fikotová spolu s dalšími sportovci po atentátu na izraelské sportovce podporovala petici adresovanou generálnímu tajemníkovi OSN Kurtu Waldheimovi kvůli mírovému řešení konfliktů.
„Tehdejší funkcionáři je obvinili, že vnášejí na olympijské hry politiku. A to pro Olgu Fikotovou částečně znamenalo rozchod s olympijskou myšlenkou, protože v Melbourne měla pocit, že je to událost, která propojuje národy. Tady se jí spíš otevřely oči,“ dodává Lomíček.
Monografie
Soubor dokumentů čeká odborné zpracování. Část fotografií už z alb vypadala a bude potřeba je znovu seřadit, rekonstruovat popisky a zhodnotit stav papíru.
„Máme to domluvené s kolegyněmi z dokumentačního oddělení, že to zdigitalizují, a potom se pobavíme s restaurátory, jak konzervovat papírový a fotomateriál,“ popisuje Lomíček.
Čtěte také
Muzeum by podle něj rádo část pozůstalosti v budoucnu vystavilo. „Aby to mohla vidět laická i odborná veřejnost, a také plánujeme zpracovat monografii Olgy Fikotové.“
Pro historika osobně je soubor víc než jen materiál ke sportovním dějinám. „Já si myslím, že to není jenom takový výřez nějaké sportovní historie, ale že to je sonda do života československé občanky, která se stala americkou občankou,“ uzavírá.
„Nezasahuje to jenom sportovní dějiny, ale i dějiny společnosti ve 20. století a najdeme tam celou řadu fenoménů, které se tímto materiálem dají ilustrovat,“ uzavírá historik Jan Lomíček z Národního muzea.
Pozůstalost po olympijské vítězce z Melbourne přeplula oceán ze Spojených států. Tam s dcerou Olgy Fikotové-Connollyové natáčel zpravodaj Pavel Novák.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
