Politických plotů a zdí ve světě rychle přibývá. Nejvíc jich vyrostlo v Asii
Na konci roku 1989, krátce po pádu železné opony, bylo na celém světě 12 staveb, které šlo označit za bariéry, symbolizující politické rozdělení světa. Existovala reálná šance, že za pár let zmizí. V současném světě je podobných zdí, plotů, valů už bezmála 80. A vznikají další.
Čtěte také
„Podél Hadriánova i Antoniova valu vznikaly osady, z nich města a z nich pak celé aglomerace. Mnoho historických měst ve střední Anglii a Skotsku má prvopočátek právě v časech, kdy stavby vyrůstaly. Trvalo celá staletí, než se z původních osad stala důležitá, velká města, ale na počátku byly Římské legie a jejich obranné zdi,“ vysvětluje vznikl prvních bariér pramenící z rozpínavosti Římanů Ian Hayness, profesor archeologie z Newcastle University.
Postupem času vznikaly další, ta největší je dodnes v Číně.
Velká čínská zeď
„Velká čínská zeď byla navíc jedna z prvních, geniálně fungujících informačních dálnic. Pohybovali se po ní na koních i pěšky nejen vojáci, ale i poslové, resp. dnes se dá říct pošťáci a kurýři. Díky nim se císařské výnosy dostaly za pár dnů nebo týdnů na druhý konec obrovské říše. Byla to na svou dobu geniální informační spojnice,“ říká pan Wong z Pekingu. A čím je Velká čínská zeď dnes? Symbolem vůle, státnosti a také nacionalismu.
Důležitost vojenského opevnění, které zastaví nejen nepřátelské vojáky, ale i státu nebezpečnou ideologii, zdůrazňoval už čínský válečník Sun-c´ve svém legendárním spisu Umění války.
Třebaže starověká Čína byla na svou dobu neuvěřitelně nábožensky tolerantní a otevřená, naopak hradby a zdi, které stavěla proti všemu, co přicházelo zvenčí, byly kolosální.
Kromě Velké zdi, která bránila severní hranice říše, se opevňovala i strategická města. Svého času nejmohutnější hradby, valy a příkopy na světě vybudovalo město ve středu Číny Si-an.
„Jedno z nejstarších měst světa Si-an bylo sídelním centrem pro celkem 13 dynastií. Městské hradby jsou v některých místech široké deset a vysoké 18 metrů. Zvládly pojmout tisíce vojáků a tuny zbraní a munice. Město bylo dlouho díky nim nedobytné. Dnešní podobu a monumentálnost získaly hradby a strážní věže ve 14. až 17. století, za vlády dynastie Ming,“ objasňuje dokument čínské televizní stanice CGTN.
Dnes plní hradby v Si-anu turistickou funkci – lákají návštěvníky z celého světa, pořádají se tu koncerty a rekonstrukce historických bitev.
Stát tady uplatňuje na první pohled nekompromisní, ale současně nutný zákon – pokud se při dopravní a bytové infrastruktury narazí na archeologickou lokalitu – což je vlastně pokaždé, má investor jen několik týdnů na to, aby artefakty vyzdvihl a odvezl.
Jinak je nemilosrdně převálcují stavební stroje. Si-an je totiž tak významnou historickou oblastí, že jiný přístup by ve skutečnosti znemožnil rozvoj jakékoli infrastruktury.
Berliner Wall
Když se podíváme do Evropy, stála tu Berlínská zeď.
Odliv Němců, kteří nechtěli od začátku 50. let žít v té části své vlasti, kterou si přivlastnil Sovětský svaz, byl pro dělnicko-rolnickou vládu NDR nepřijatelný. Nedostávalo se jí pracovní síly, a co bylo nejhorší – na Západ utíkaly mozky, které komunisté nutně potřebovali pro vytyčení vize, kam se bude nový sovětský satelit ubírat.
Čtěte také
Tou dobou už západní a východní blok oddělovala ve střední a východní Evropě železná opona a v létě roku 1961 zapíchla své ocelové trny přímo v centru Berlína.
„14. srpna 1961 se lidé v Berlíně probudili do rozděleného města. Východoněmecká vláda rozhodla, že celé město rozdělí neprostupnou zdí a od rána na plánu pracovaly tisíce dělníků i vojáků. Z betonu, tvárnic a ostnatého drátu. Hrůzně propracovaný systém vzápětí východoněmecká Volksarmy a tajná služba Stasi doplnily o minová pole a nástražnou signalizaci. Dělníci dokonce zazdili okna v domech, aby se lidé z východní části města nemohli dívat do té západní,“ bilancuje dokument internetové, vzdělávací platformy NEO, která se specializuje na historii.
Boj proti migraci a pašování
Ve světě je dnes přibližně šestkrát víc politických zdí a plotů, než po pádu železné opony na přelomu let 1989 a 1990. V čem se svět tak za posledních 35 let změnil? Národy teď neváhají vydávat v přepočtu miliardy dolarů a vojáci a pohraniční stráže střílejí na narušitele ostrými náboji.
Jejich vlády uvádějí dva hlavní důvody: boj proti nelegální migraci a proti nelegálnímu pohybu zboží. Státy jako Izrael, Indie, Pákistán a severní i jižní Korea navíc otevřeně mluví o snaze zabránit pronikání teroristických skupin ze sousedních zemí.
Čtěte také
Ploty, zdi a někdy i minová pole tak na ochranu exponovaných pohraničních oblastí používá například Rusko, Čína, Bangladéš, USA, Maroko, Mauretánie, Saúdská Arábie, Thajsko Kyrgyzstán a desítky dalších.
I Evropská unie výrazně pokročila v utěsňování hranic s Ruskem a Běloruskem, Ukrajina se chce po skončení ruské okupace proměnit v ocelového ježka, aby si Rusové příště dobře rozmysleli, jestli chtějí někoho napadnout.
Zeď stojí i na hranicích mezi Spojenými státy a Mexikem a Donald Trump ji chce dokončit za každou cenu. Stavba, na které už zemřely tisíce lidí, tak dnes symbolizuje touhu lidí jít za lepším, důstojnějším životem, a to stůj co stůj.
Proč po pádu sovětského impéria nevyužilo lidstvo jedinečnou šanci a definitivně všechny ploty a zdi nerozebralo? Proč zaminované bariéry pořád rozdělují Američany, Mexičany, Korejce nebo Maročany? Odpovědi hledá Zaostřeno Davida Jakše, poslechněte si víc.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
