Hadriánův val – římská „železná opona“

27. březen 2015

V roce 122 rozdělili Římané Anglii Hadriánovým valem na dvě části. Kdo se ocitl za opevněním, měl smůlu.

Hadriánův val nevyrostl tak rychle jako smutně proslulá „berlínská zeď“, jež oddělila neprodyšně dvě poloviny dnešní německé metropole v noci z 12. na 13. srpna 1961 - nejprve ostnatým drátem a v následujících měsících i betonovými panely.

Stavba valu začala na rozkaz římského císaře Hadriána v roce 122 a protáhla se zhruba na deset let. Opevnění protínalo napříč severní Anglii od pobřeží Irského moře k břehům Severního moře. Na délku měřilo 117 kilometrů. Místy bylo až 6 metrů vysoké, jinde se tyčilo jen do výšky 3 metrů. Také šířka Hadriánova valu se měnila podle terénu, výšky a použitého materiálu a kolísala od tří do pěti metrů.

Pro obyvatele kraje, který byl Hadriánovým valem rozdělen na jižní část spravovanou Římany a severní část ponechanou napospas domorodým kmenům, měla stavba Hadriánova valu podobné následky, jako „železná opona“ pro obyvatele rozděleného Berlína. Zatímco Berlíňané se dělili na „východní“ a „západní“, obyvatelé Anglie se mohli dělit na „jižany“ a „seveřany“.

Hadrianův val

Na jih od Hadriánova valu se žilo pod římskou nadvládou relativně dobře. Historici byli přesvědčeni, že z přínosů římské civilizace těžili i lidé žijící v blízkosti severní strany valu. Opevnění nebylo neprostupné. Byly v něm zbudovány četné brány, kterými procházeli nejen vojáci, ale i obchodníci.

O životních podmínkách na sever od Hadriánova valu se ví jen málo. Britští archeologové provedli v letech 2002 až 2008 vykopávky v oblasti dnešního Newcastlu, aby se dopátrali změn, jež s sebou stavba opevnění přinesla. Velmi přesné datování řídkých stop po osídlení přineslo velké překvapení. Tým vedený Nickem Hodgsonem z TWM Archaeology došel k závěru, že sídla rozkládající se na sever od Hadriánova valu měla za sebou v době stavby opevnění dlouhou a úspěšnou historii. Prakticky všechna jako naráz zanikají v okamžiku, kdy bylo dokončeno opevnění.

Mohlo by se zdát, že se „seveřané“ ocitli v podobné situaci jako obyvatelé východního Berlína, kteří se 13. srpna vzbudili odříznuti od druhé poloviny města. Vše ale nasvědčuje tomu, že se Římané nespokojili s pouhým vztyčením mohutné zdi. Násilím zřejmě vytlačili všechny obyvatele do vzdálenosti 15 kilometrů na sever od opevnění a jejich obydlí srovnali se zemí, aby neposkytovala oporu potenciálním útočníkům přicházejícím ze severu.

autor: Jaroslav Petr
Spustit audio