Hadriánův val – římská „železná opona“

Hadriánův val nevyrostl tak rychle jako smutně proslulá „berlínská zeď“, jež oddělila neprodyšně dvě poloviny dnešní německé metropole v noci z 12. na 13. srpna 1961 - nejprve ostnatým drátem a v následujících měsících i betonovými panely.

Stavba valu začala na rozkaz římského císaře Hadriána v roce 122 a protáhla se zhruba na deset let. Opevnění protínalo napříč severní Anglii od pobřeží Irského moře k břehům Severního moře. Na délku měřilo 117 kilometrů. Místy bylo až 6 metrů vysoké, jinde se tyčilo jen do výšky 3 metrů. Také šířka Hadriánova valu se měnila podle terénu, výšky a použitého materiálu a kolísala od tří do pěti metrů.

Pro obyvatele kraje, který byl Hadriánovým valem rozdělen na jižní část spravovanou Římany a severní část ponechanou napospas domorodým kmenům, měla stavba Hadriánova valu podobné následky, jako „železná opona“ pro obyvatele rozděleného Berlína. Zatímco Berlíňané se dělili na „východní“ a „západní“, obyvatelé Anglie se mohli dělit na „jižany“ a „seveřany“.

Hadrianův val|foto: Bill Gats

Na jih od Hadriánova valu se žilo pod římskou nadvládou relativně dobře. Historici byli přesvědčeni, že z přínosů římské civilizace těžili i lidé žijící v blízkosti severní strany valu. Opevnění nebylo neprostupné. Byly v něm zbudovány četné brány, kterými procházeli nejen vojáci, ale i obchodníci.

O životních podmínkách na sever od Hadriánova valu se ví jen málo. Britští archeologové provedli v letech 2002 až 2008 vykopávky v oblasti dnešního Newcastlu, aby se dopátrali změn, jež s sebou stavba opevnění přinesla. Velmi přesné datování řídkých stop po osídlení přineslo velké překvapení. Tým vedený Nickem Hodgsonem z TWM Archaeology došel k závěru, že sídla rozkládající se na sever od Hadriánova valu měla za sebou v době stavby opevnění dlouhou a úspěšnou historii. Prakticky všechna jako naráz zanikají v okamžiku, kdy bylo dokončeno opevnění.

Mohlo by se zdát, že se „seveřané“ ocitli v podobné situaci jako obyvatelé východního Berlína, kteří se 13. srpna vzbudili odříznuti od druhé poloviny města. Vše ale nasvědčuje tomu, že se Římané nespokojili s pouhým vztyčením mohutné zdi. Násilím zřejmě vytlačili všechny obyvatele do vzdálenosti 15 kilometrů na sever od opevnění a jejich obydlí srovnali se zemí, aby neposkytovala oporu potenciálním útočníkům přicházejícím ze severu.