Mezi demokratickými zeměmi a zbytkem světa se rýsuje nová železná opona, varuje ekonomka Matesová

Česká republika bude od ledna patřit mezi posledních sedm zemí Evropské unie, které budou stále mimo Eurozónu. Dvacátou zemí, která euro přijme, se stalo Chorvatsko. „Jak na chorvatské straně, tak na straně Evropské centrální banky je eminentní zájem, aby se co nejdříve Chorvatsko dostalo do Eurozóny,“ všímá si Matesová.

Čtěte také

David Klimeš: Obkličovaní Česka eurem pokračuje. Přidává se Chorvatsko

Na rozdíl od Česka se totiž v Chorvatsku platí eurem běžně už několik let. „Běží tam regulérní trh napříč celou ekonomikou. Samozřejmě pro Evropskou centrální banku je velice nepříjemné, když něco takového má mimo svou kontrolu. A úplně stejně pro chorvatskou centrální banku je neobyčejně složité řídit měnovou politiku, když desítky procent té ekonomiky úplně unikají, protože se tam hospodaří v eurech,“ vysvětluje Matesová.

Nejen proto Matesová odmítá diskusi o vstupu Česka do Eurozóny. „Minimálně příští tři, ale spíše pět let je ta diskuze – velice se omlouvám – diskuzí o nesmrtelnosti chrousta. My teď máme neobyčejně obtížné ekonomické problémy. Nastolení eura není na programu dne,“ naráží ekonomka především na zdražování a vysokou míru inflace.

Světový řád

V následujících měsících a letech čeká nejen evropskou ekonomiku výzva v podobě změny struktury celého ekonomického řádu. „Budeme muset omezit spolupráci s Čínou. Ona nás už teď omezuje tím rozpadem dodavatelských řetězců. Teď jsme slyšeli velmi špatné ekonomické zprávy z Číny. Čili bohužel ty rozpady budou pokračovat. Budeme se muset naučit vyrábět blíže našemu trhu,“ věří Matesová.

Dalším velkým problémem je podle ní dosavadní počínání Ruska na Ukrajině. „Spoléhali jsme se na to, že mezi zeměmi existují dohody, které se dodržují. To s ruskou agresí definitivně padlo,“ říká ekonomka.

U některých typů energií bude energetická drahota trvat dlouhodobě, možná už napořád.
Jana Matesová

Podle ní reálně hrozí návrat železné opony: „Zatím se rýsuje – a to by nebyla dobrá zpráva –, že bude mezi demokratickými zeměmi a zbytkem světa. Demokratický svět teď musí bojovat z hlediska ekonomických i bezpečnostních zájmů o to, aby na svou stranu dostal co největší část toho nedemokratického světa. Aby ta nová železná opona nevedla kolem Evropy, Japonska, Austrálie, Nového Zélandu, Koreji a Spojených států s Kanadou. Ale aby zahrnovala na té naší straně co největší část Jižní Ameriky a Afriky. To, oč tady jde, je nejzásadnější otázka, kterou svět od roku 1945 měl.“

Drahý plyn? Zvykejme si

Minulý týden stálo euro vůbec poprvé od roku 2002 méně než americký dolar. To na jedné straně může pomoci lepšímu exportu do Spojených států, ale přináší to s sebou jiné problémy.

Čtěte také

Euro vzbuzuje strach ze zdražování, ale je to nesmysl a euromýtus, tvrdí viceprezident Špicar ze svazu průmyslu

„Ekonomiku výrazně zatíží import ropy a ropných produktů, které se obchodují v dolarech, a teď i zkapalněného plynu ze Spojených států, který se také bude obchodovat v dolarech. A to je špatná zpráva, protože ty ceny se samozřejmě tím oslabením eura vůči dolaru zvýší,“ předvídá další vývoj Matesová a dodává:

„To by výrazně mělo alespoň urychlit diskuzi o tom, jakým způsobem česká vláda a český stát kontroluje zneužívání tržní síly v tomto případě u rafinérií a jejich vysokého navyšování marží. Ekonomické zpomalení v Číně asi povede k tomu, že ceny ropy na globálním trhu klesnou pod sto dolarů za barel. Nicméně rafinérie zatím v podstatě nekontrolovaně navyšují své marže.“

Podobně nepříznivé vyhlídky má podle Matesové i plyn. „U některých typů energií bude energetická drahota trvat dlouhodobě, možná už napořád. To bude pravděpodobně případ plynu, protože nemáme v Evropě dostatečná naleziště. Elektřina, když se bude vyrábět převážně z jiných zdrojů než z plynu, se může vrátit na dřívější ceny,“ je přesvědčená bývalá členka Světové banky.

Čtěte také

Rusku posíláme za ropu a plyn půl miliardy korun denně. Když přestaneme, zdroje ruského rozpočtu vyschnou, míní podnikatel Krogman

Pomoci by měly i inovace a nové technologie, ať už ty existující, nebo ty, které teprve čekají na své objevení. „Jestliže budou ekonomiky pod tlakem, tak je vyvinou. Ideálním příkladem je Japonsko v době první a druhé ropné krize v letech 1971 a 1979. Pilířem japonské ekonomiky v té době bylo loďařství, které je energeticky neobyčejně náročné.“

„Japonci napřímili všechno své úsilí na vyvinutí nízkoenergetických spotřebičů, zejména automobilů. A v dalších dvou desetiletích zcela ovládli automobilový trh s auty, které neměly spotřebu dvacet pět litrů na sto kilometrů, ale třeba šest,” uvádí jeden z pozitivních příkladů ekonomka Jana Matesová.

Poslechněte si celý rozhovor Nadi Bělovské s Janou Matesovou. Dozvíte se také, zda některým zemím uvnitř Eurozóny reálně hrozí krach a jaký by to mělo vliv na evropskou ekonomiku. Nebo proč se ceny některých komodit vyvíjí ve Spojených státech a Evropě odlišným způsobem.