Libor Dvořák: Jak se EU připravuje na situaci, že ruský plyn po odstávce nepoteče
Po desetidenní plánované odstávce plynovodu Nord Stream 1 by se měl jeho provoz znovu rozběhnout. Pokud se tak ale nestane (a taková obava je naprosto reálná a oprávněná), začne v Evropě platit tzv. plynová direktiva EU. Ta byla schválena už před pěti lety a jejím smyslem je zajištění energetické bezpečnosti Evropy. V zásadě jde především o mimořádný plán umožnění dodávek zemního plynu pro celý starý kontinent.
Tento plán rozdělil jednotlivé evropské země na regionální skupiny, které spojují podobná či stejná rizika. Jednu skupinu tvoří kupříkladu pobaltské země a Finsko, které byly plně závislé právě na ruském plynu, ale už do značné míry našly k ruským dodávkám alternativu.
Čtěte také
Druhou skupinu, jejíž základní výchozí situace je podstatně lepší, tvoří Španělsko, Portugalsko a Francie, které odebíraly od Ruska poměrně malé množství této důležité energetické suroviny. Tudíž na nich nebyly nějak osudově závislé a případné ruské embargo na dodávky plynu do Evropy se jich prakticky nedotkne.
V případě takovéto krize budou signatářské země této dohody povinny být s ostatními solidární, plyn, který bude k dispozici, si navzájem přerozdělovat a rovněž si předávat aktuální informace. Mimoto musí unijní signatářské země dohody z roku 2017 zajistit, aby jejich podzemní zásobníky byly do začátku topné sezóny zaplněny minimálně z 80 procent. Odborníci se ale obávají, že bez hlavního dodavatele, tedy Ruska, se komplikuje jak případné přerozdělování zásob, tak i plnění podzemních úložišť.
Zasahuje moc nejvyšší
Čtěte také
Evropská komise představí svůj plán brzy. Už dnes je známo, že se v něm počítá s tím, že energie vyráběná v plynových elektrárnách, musí být v krajním případě určena jen k zásobování domácností. Unijní pravidla přitom musí být změněna, protože zatím jsou připravena jen pro účely krátkodobých výpadků v jednotlivých zemích, a ne na masové a dlouhodobé odpojení ruských dodávek pro celý kontinent.
Už teď je známo, že Evropská komise hodlá stanovit zásadu, že veřejné budovy, úřady a další podobná pracoviště se budou vytápět jen na 19 stupňů Celsia. A ještě jedna důležitá věc: platforma pro společné unijní nákupy zemního plynu už existuje, ovšem zatím nefunguje. Podle propočtů Evropské komise takovéto úspory pokryjí výpadek třetiny plynu z Ruska. Jenže co s těmi zbylými dvěma třetinami? Přesně tuto otázku budou 26. července řešit unijní ministři energetiky.
Všechna tato opatření jsou přípravou na nejhorší scénář, ale takovýto postup je víc než rozumný. Rusko je opravdu nevyzpytatelné a už včera začalo mluvit o tom, že vlivem vis maior se může stát, že spuštění Nord Streamu 1 se pro technologické nesnáze může protáhnout. To ale bude jen výmluva, protože ani opožděné dodání repasované turbíny z kanadského Siemensu by podle odborníků nemělo provozuschopnost plynovodu ohrozit. Problém ale nejspíš bude někde jinde: vis maior do češtiny překládáme vyšší moc a tady zřejmě zasahuje hlavně moc nejvyšší – Vladimir Putin.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
