Karel Barták: Evropa se chystá na zastavení ruského plynu, neví ale, jak ho ekonomicky i politicky ustojí

18. červenec 2022

Pomalu, ale jistě se Evropou šíří předtucha, že příští zimu bude třeba nějak přestát bez ruského plynu. Politikové i analytici předpovídají, že zahájená technická odstávka plynovodu Nord Stream 1 nepotrvá deset dní, ale mnohem déle, ne-li napořád.

Mnohé nasvědčuje tomu, že se prezident Putin hodlá utažením plynových kohoutů Evropě pomstít za ekonomické sankce uvalené na Rusko kvůli jeho agresi proti Ukrajině, vyvolat v zemích EU paniku a nespokojenost a narušit tak jejich dosud pevnou jednotu.

Čtěte také

Odpověď na tyto hrozby je zatím roztříštěná. „Čelíme nebývalé situaci, možné je úplně všechno,“ posteskl si německý vicekancléř Habeck. „Je možné, že plyn zase poteče, možná i ve větším objemu než dřív. Ale je také možné, že nebude už vůbec nic. Musíme se proto připravit na nejhorší.“

Do této „přípravy“ je intenzivně zapojeno i Česko jako momentální předseda Rady EU – ministr průmyslu Jozef Síkela svolal kvůli tomu 27 kolegů odpovědných za energetiku na 26. července do Bruselu. Měli by mít k dispozici konečně také návrh strategie připravovaný Evropskou komisí, ohlášený na 20. července.

Někdo to odnést musí

Společný postup komplikuje to, že mezi členskými státy EU jsou značné rozdíly. Některé mají hodně zásobníků plynu, jiné málo, a několik je nemá vůbec. Některé jsou napojené na norské plynovody, jiné nikoli.

Čtěte také

Některé závisí na ruském plynu úplně, jiné z poloviny a další vůbec ne. Některé mají terminály na zpracování zkapalněného plynu, jiné je nemají, ba, v případě těch vnitrozemských, ani mít nemohou. A tak dále.

Zaprvé bude třeba spořit. Evropská komise v návrhu zmíněného plánu údajně navrhne, aby se veřejné budovy v celé EU vytápěly na 19 stupňů a chladily na 25 stupňů. Členské státy mají omezit využití plynu k výrobě elektřiny a vypracovat plány, jak snížit jeho spotřebu v průmyslu. Vlády mají nabádat občany, aby omezili vytápění domácností aspoň o jeden stupeň, a podněcovat je, aby plynové kotle měnili za tepelná čerpadla.

Komise se hodlá držet platného nařízení, podle něhož by nedostatek plynu neměl postihnout „chráněné zákazníky“, tedy domácnosti, nemocnice, školy či malé podniky, jejichž spotřeba představuje v EU asi 37 procent. Upozorní však, že dopad na velké firmy, které mají značnou spotřebu a nedokážou přejít na jiné zdroje, může být brutální. V pravidelné zprávě o stavu evropské ekonomiky ve středu ostatně varovala, že v případě úplného zastavení dodávek ruského plynu hrozí „sedmadvacítce“ hospodářská recese.

Čtěte také

Tuto argumentaci používá Německo, kterému se nechce škrtit ekonomiku. Ministr Habeck na jedné straně slibuje „solidaritu“ zemím závislým na dovozu plynu přes Německo, jako je i Česká republika. Na druhé však by rád chránil německé podniky, a to i za cenu většího úsilí domácností o úspory. Znamenalo by to změnit zmíněný zákon, což by pro české předsednictví byla supertěžká debata. Podle bruselského think-tanku Brueghel klesne v případě odpojení ruského plynu jeho dostupnost v Evropě o 15 procent. Někdo to odnést musí, krátkodobé zázračné řešení neexistuje.

Karel Barták

Všechny tyto peripetie se budou v politické rovině promítat do odhodlání EU a jejích členských zemí podporovat boj Ukrajinců proti ruské agresi. Už nyní je patrné, že se názory různí a mění – podle průzkumu provedeného začátkem července bylo 35 procent dotázaných pro mír i za cenu ukrajinských ústupků, zatímco pouze 22 procent považovalo ruskou porážku na Ukrajině za jedinou cestu k míru. Studená zima v nevytopených prostorách, recese, inflace, závratné ceny energií a z toho pramenící sociální nespokojenost budou tuto tendenci dál posilovat.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu

autor: Karel Barták
Spustit audio