Rusku posíláme za ropu a plyn půl miliardy korun denně. Když přestaneme, zdroje ruského rozpočtu vyschnou, míní podnikatel Krogman

Poukazuje přitom na to, že jen Česko v současnosti podporuje Rusko 15krát víc než Ukrajinu: „Rusku posíláme za ropu a plyn půl miliardy korun denně, od začátku války 60 miliard. Ukrajině jsme deklarovali pomoc ve výši jen čtyři miliard.“

Pokud nic neuděláme, tak české domácnosti zaplatí každý rok o 70 miliard korun navíc, to je zhruba 30 tisíc na každou domácnost.
Petr Krogman

Evropě se už prý podařilo snížit svou závislost na Rusku na zhruba 20 procent, a to díky dodávkám zkapalněného plynu především ze Spojených států. Naopak Rusko do Evropy prodává 70 procent svého plynu.

„My musíme být schopni ruský plyn odmítnout, protože pak se spustí úplně jednoduché ekonomické domino. Rusové budou muset jít do Asie, kam nemají dostatek trubek. Dokáží prodat zhruba jen polovinu, a navíc ještě za poloviční cenu, protože Čína je bude vydírat. Dá jim ochutnat jejich vlastní medicínu,“ předpovídá Krogman.

Čtěte také

Rusko se dřív rozpadne, než by se stalo rovnocenným partnerem Číny, uvažuje investiční bankéř Jonáš

Díky výhodnému nákupu ruského plynu pak Čína odmítne dražší americký, katarský nebo australský plyn, pro který se bude hledat nové odbytiště v Evropě. Ta tak ve výsledku dostane levnější komoditu, zatímco ruské příjmy z plynu klesnou na čtvrtinu.

„Když přestaneme odebírat ropu a plyn, tak zdroje ruského rozpočtu vyschnou. To je první krok k ukončení války na Ukrajině,“ dodává.

Česko bez ruského plynu

Krogman varuje, že pokud se Česko nepřeorientuje na jiné zdroje plynu, jeho cena pro české spotřebitele skokově vzroste. „Domácnostem se zvýší cena z 15 na 50 korun za metr krychlový plynu. Pokud nic neuděláme, tak české domácnosti zaplatí každý rok o 70 miliard korun navíc, to je zhruba 30 tisíc na každou domácnost,“ upozorňuje.

Existují přitom způsoby, jak ruský plyn nahradit, například dovozem zkapalněného amerického plynu, za který nyní americké domácnosti platí jen asi deset korun za metr krychlový. Na českou spotřebu by přitom stačil jediný plovoucí terminál v ceně zhruba sedm miliard korun.

Pomoci Evropě najít cestu z energetické krize může i Ukrajina.
Petr Krogman

„Když říkám, že české domácnosti zaplatí ročně 70 miliard korun navíc, tak my si těch terminálů můžeme koupit deset. Můžeme koupit dva a jeden dát zemi, která nám dovolí ho zakotvit a jsme zase blíž samostatnosti,“ zdůrazňuje.

Český podnikatel, který vybudoval na Ukrajině významný zemědělský podnik, uvádí ještě jeden významný domácí zdroj plynu – na 500 bioplynových stanic.

Čtěte také

Když redukujeme spotřebu plynu, budeme schopni přežít zimu i bez omezování průmyslu, myslí si náměstek Neděla

„Zemědělci bohužel dnes všechen ten plyn pálí na elektrickou energii, většina se přemění v neužitečné teplo. Mnohem jednodušší je udělat to, co dělají Francouzi, kteří jen loni vybudovali snad 200 čistících stanic na bioplyn, a metan rovnou tlačit do potrubí. Tak si můžeme obstarat dalších pět až deset procent celkové spotřeby plynu,“ radí Krogman.

Problém podle něj ale spočívá v tom, že pro úplné odstřižení se od ruského plynu chybí na naší straně politická odvaha. Pomoci Evropě najít cestu z energetické krize prý přitom může i Ukrajina, která nabízí levný plyn i velké přebytky elektrické energie z jaderných elektráren, protože tamní průmysl kvůli válce stojí.

Jaké v současnosti panují nálady na Ukrajině? A jak válka postihuje tamní zemědělství? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.