Shorf: Myšlenka Hamásu se může přelít dál. V Gaze jsou i jiní teroristé, kteří ji mohou převzít
Izraelská armáda je motivovaná a v zemi má velmi specifické postavení. „Od střední školy už nějakým způsobem tipuje, kdo je na co dobrý. Jestli by se měl v armádě učit programovat, anebo jestli by náhodou neměl být pilot,“ popisuje pro Český rozhlas Plus spisovatel a bývalý izraelský voják David Shorf, který sloužil v Gaze i na Západním břehu Jordánu.
David Shorf, spisovatel a bývalý izraelský voják
Z pohledu izraelského vojáka považuje Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy za nejošklivější místa, kde se může ocitnout. V Gaze nyní vede Izrael válku proti Hamásu a lidskoprávní organizace i některé státy Evropské unie upozorňují na množství civilních obětí a humanitární krizi až hladomor.
Čtěte také
„Jako Izraelec mám levicové politické názory. Já bych si přál, aby vstal z hrobu Jicchak Rabin a tu válku zároveň vybojoval a zároveň udělal mír. Kdybych já tomu velel, ukončil bych válku o dva roky dřív,“ přiznává Shorf.
Cílem současné izraelské vlády vedené Benjaminem Netanjahuem ale není uzavřít s Hamásem mír, myslí si spisovatel. Válku v Gaze označuje za důsledek Netanjahuova vládnutí, jeho chyb i celkového klimatu, které vytvářel.
„V dokumentech různých institutů, jak má vypadat rekonstrukce Gazy, se píše o zničení moci Hamásu. A to se nedaří, protože nebyly odstřiženy penězovody. Hamás má pořad zdroje financí,“ poukazuje.
„Myšlenka Hamásu se ale nedá zničit,“ obává se Shorf. „Může se přelít. Hamás totiž není jediná teroristická organizace, která v Gaze funguje. V malém zastoupení je tam Al-Káida, je tam Islámský džihád – jsou tam jiní zlí lidé, kteří tu myšlenku můžou převzít.“
Čtěte také
Válečné podmínky v Gaze jsou dnes nepřehledné, proto je těžké Hamás eliminovat, připomíná. „Nedochází k čelnímu střetu izraelské armády s armádou. Je to vlastně partyzánská válka, kdy někdo vyleze a vznikne krátká přestřelka. A nepoznáme, kdo je nepřítel, protože nenosí vždy tu správnou uniformu,“ popisuje bývalý voják.
Izraelská armáda tak členy Hamásu mnohdy nepozná, dokud na ni nezaútočí a aktivně se nepřiznají. O život přichází i civilní obyvatelé.
„Nejsem schopen říct, kolik civilních obětí je ve válce přístupných a kolik ne,“ uvažuje spisovatel. „Víme, že izraelská armáda, ve které jsem sloužil, je demokratická. Tam nikdo nemůže po někom střílet jen tak, jak chce. Ale jsme ve válce a tam se takové věci prostě dějí.“
Armáda, motivace a ženy
Izraelská armáda má v zemi specifické postavení, lidé na ní mnohokrát skutečně záviseli. Od českých vojáků se ti izraelští liší především v motivaci, všímá si Shorf. Izraelská armáda si členy vytipovává už na střední škole.
„Od střední školy už nějakým způsobem tipuje, kdo je na co dobrý. Jestli by se měl v armádě učit programovat, anebo jestli by náhodou neměl být pilot.“
Čtěte také
Součástí systému jsou také ženy, i v osobním životě například častěji řídí. „Myslím, že emancipace v Izraeli je nejdál na planetě Zemi,“ poukazuje spisovatel. „Viděli jsme, jak vyfotili holky, které řídily stíhačky, které v jedné vlně útočily na Írán, aby ho ponížili: Bombardovaly vás holky.“
Írán už se podle Shorfa nechce nechat kontrolovat mezinárodními organizacemi. „Možná už si myslí, že mít jadernou bombu je mnohem výhodnější, než se nechat kontrolovat a vyjednávat.“
Jestli byl americký útok na íránská jaderná zařízení skutečně úspěšný, se teprve ukáže, usuzuje spisovatel a dodává: „Myslím, že svět by mohl být opravdu jednoho dne vděčný, že Íránci nebudou mít jadernou zbraň.“
Je férové vyčítat válku Netanjahuovi? Je v Gaze reálné dvoustátní řešení? A proč Hamás potřebuje rukojmí? Poslechněte si celý rozhovor v audiu na začátku článku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.