Shorf: Myšlenka Hamásu se může přelít dál. V Gaze jsou i jiní teroristé, kteří ji mohou převzít

Z pohledu izraelského vojáka považuje Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy za nejošklivější místa, kde se může ocitnout. V Gaze nyní vede Izrael válku proti Hamásu a lidskoprávní organizace i některé státy Evropské unie upozorňují na množství civilních obětí a humanitární krizi až hladomor.

Čtěte také

„Malá Gaza.“ Izrael se bojí teroristů v táborech, na Západním břehu vysídlil už 50 tisíc lidí

„Jako Izraelec mám levicové politické názory. Já bych si přál, aby vstal z hrobu Jicchak Rabin a tu válku zároveň vybojoval a zároveň udělal mír. Kdybych já tomu velel, ukončil bych válku o dva roky dřív,“ přiznává Shorf.

Cílem současné izraelské vlády vedené Benjaminem Netanjahuem ale není uzavřít s Hamásem mír, myslí si spisovatel. Válku v Gaze označuje za důsledek Netanjahuova vládnutí, jeho chyb i celkového klimatu, které vytvářel.

„V dokumentech různých institutů, jak má vypadat rekonstrukce Gazy, se píše o zničení moci Hamásu. A to se nedaří, protože nebyly odstřiženy penězovody. Hamás má pořad zdroje financí,“ poukazuje.

„Myšlenka Hamásu se ale nedá zničit,“ obává se Shorf. „Může se přelít. Hamás totiž není jediná teroristická organizace, která v Gaze funguje. V malém zastoupení je tam Al-Káida, je tam Islámský džihád – jsou tam jiní zlí lidé, kteří tu myšlenku můžou převzít.“

Čtěte také

Velvyslankyně: Není jen na Izraeli, aby lidé v Gaze netrpěli. Hlavní odpovědnost za všechno má Hamás

Válečné podmínky v Gaze jsou dnes nepřehledné, proto je těžké Hamás eliminovat, připomíná. „Nedochází k čelnímu střetu izraelské armády s armádou. Je to vlastně partyzánská válka, kdy někdo vyleze a vznikne krátká přestřelka. A nepoznáme, kdo je nepřítel, protože nenosí vždy tu správnou uniformu,“ popisuje bývalý voják.

Izraelská armáda tak členy Hamásu mnohdy nepozná, dokud na ni nezaútočí a aktivně se nepřiznají. O život přichází i civilní obyvatelé.

„Nejsem schopen říct, kolik civilních obětí je ve válce přístupných a kolik ne,“ uvažuje spisovatel. „Víme, že izraelská armáda, ve které jsem sloužil, je demokratická. Tam nikdo nemůže po někom střílet jen tak, jak chce. Ale jsme ve válce a tam se takové věci prostě dějí.“

Armáda, motivace a ženy

Izraelská armáda má v zemi specifické postavení, lidé na ní mnohokrát skutečně záviseli. Od českých vojáků se ti izraelští liší především v motivaci, všímá si Shorf. Izraelská armáda si členy vytipovává už na střední škole.

„Od střední školy už nějakým způsobem tipuje, kdo je na co dobrý. Jestli by se měl v armádě učit programovat, anebo jestli by náhodou neměl být pilot.“

Čtěte také

Údery na Írán byly chyba, říká Smetana. Bez zásahu by byly hrozby neúčinné, oponuje Scheider

Součástí systému jsou také ženy, i v osobním životě například častěji řídí. „Myslím, že emancipace v Izraeli je nejdál na planetě Zemi,“ poukazuje spisovatel. „Viděli jsme, jak vyfotili holky, které řídily stíhačky, které v jedné vlně útočily na Írán, aby ho ponížili: Bombardovaly vás holky.“

Írán už se podle Shorfa nechce nechat kontrolovat mezinárodními organizacemi. „Možná už si myslí, že mít jadernou bombu je mnohem výhodnější, než se nechat kontrolovat a vyjednávat.“

Jestli byl americký útok na íránská jaderná zařízení skutečně úspěšný, se teprve ukáže, usuzuje spisovatel a dodává: „Myslím, že svět by mohl být opravdu jednoho dne vděčný, že Íránci nebudou mít jadernou zbraň.“

Je férové vyčítat válku Netanjahuovi? Je v Gaze reálné dvoustátní řešení? A proč Hamás potřebuje rukojmí? Poslechněte si celý rozhovor v audiu na začátku článku.