Údery na Írán byly chyba, říká Smetana. Bez zásahu by byly hrozby neúčinné, oponuje Scheider

30. červen 2025

Teherán může obnovit obohacování uranu v horizontu měsíců, varoval šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi. Izraelské a americké údery podle něj nedokázaly zničit vše, a je proto nutné vrátit se k jednacímu stolu. „Vojenský zásah byla chyba. Írán měl obrovskou touhu vyjednat smlouvu,“ říká bezpečnostní analytik Michal Smetana. „Bez něj by hrozba vypadala jako papírový tygr a na Írán by nefungovala,“ oponuje bývalý velvyslanec v Izraeli Jiří Schneider.

Co přinesly údery na Írán? Poslechněte si Pro a proti s bezpečnostními experty Michalem Smetanou a Jiřím Schneiderem

Snížila operace Půlnoční kladivo jadernou hrozbu Íránu, anebo zvýšila riziko, že Teherán teď bude o jadernou zbraň usilovat ještě více?

Michal Smetana: Na jednu stranu došlo k rozsáhlému poškození infrastruktury, kterou Írán disponoval. Ale to není to stejné jako zničit kompletně latentní kapacitu Íránu vybudovat jaderné zbraň.

Čtěte také

Írán s velkou pravděpodobností stále disponuje zásobami víc než 400 kilogramů obohaceného uranu a schopností vyrábět centrifugy.

Obava je na místě z celé řady důvodů. Útoky nyní zničily dohled, který jsme měli skrze Mezinárodní agenturu pro jadernou energii. Zároveň to pravděpodobně posílilo jestřáby v íránské administrativě, kteří budou nyní nejspíš chtít přistoupit k výrobě jaderné zbraně. A také to poničilo možnost hledání diplomatického řešení a vyjednání nové smlouvy.

Jiří Schneider: Schopnost použít jaderné zbraně se skládá ze záměru, z materiálu a technologie. Ten útok, který zatím nevedl k větší eskalaci, to je nadějná část.

Nezasáhl ale záměr. Nevíme, v jakém rozsahu se dotkl zásob materiálu. Ale zásadním způsobem poničil technologické záležitosti, které se týkají fáze, kdy z obohaceného uranu uděláte jadernou nálož. Otázka je, do jaké míry se Írán poučil a měl celý program decentralizovaný.

Čtěte také

Pokud má být Blízký východ a celý svět stabilnější, musí být pro státy možné, aby se se ctí vzdaly záměru mít jaderné zbraně. Na rozdíl od přelomu 80. a 90. let ale dnes tato motivace není.

Proto má význam jednání z pozice síly. Ukázat rozhodnost je předehra, která vede k jednání. Je ale otázka, s čím se do jednání půjde, co bude jejich cílem a jaká bude možnost ověřit, že se dojednané věci dodržují.

Bude chtít Írán vyjednávat?

Podaří se Írán dostat zpět k jednacímu stolu? Oficiálně to všichni íránští představitelé odmítají, ale třeba prezident Masúd Pezeškján vypadá, že by byl ochoten vyjednávat.

Smetana: Nevíme. Írán aktuálně signalizoval, že je ochoten jednat, pokud se Spojené státy zaručí, že nebudou následovat další vojenské útoky. Takže potenciál pro jednání je a jsou na místě různé scénáře. Zároveň Írán chce jít do diskuzí se stejnými červenými liniemi, jako měl před samotnými útoky.

Čtěte také

Schneider: Udržovat hrozbu věrohodnou je součást přípravy jednání. Jestli k nim dojde a jaký budou mít výsledek, je velká otázka. Kdyby Izrael a Spojené státy přestaly naznačovat možnost změny režimu a chovaly se důstojněji k současnému íránskému vedení, tak by jim to umožnilo přijít k jednacímu stolu.

Je otázka, jestli je v této situaci současné íránské vedení motivováno k tomu, aby přistupovalo k dohodě. Ale to jsou věci, které se odehrávají ve veřejném prostoru. A my nevíme, co se vysílá postranními kanály.

Mělo smysl ze strany Izraele a Spojených států jednat z pozice síly? Dostavily se úspěchy?

Smetana: Ne, vojenský zásah byla obrovská chyba. Správné řešení bylo už v roce 2015, kdy jsme měli smlouvu, která byla schopna kontrolovat íránský jaderný program v takovém míře komplexity, že jakékoliv útoky to nemohou nahradit.

Spojené státy měly možnost chybu napravit novou smlouvou a Írán měl obrovskou motivaci na ni kývnout. Protože v letošním roce uplyne deadline pro to, aby mohly být uplatněny takzvané snapbacks sankce ze strany evropských států. Pokud by se aktivovaly, byl by to pro Írán obrovský ekonomický a politický problém, a proto měli obrovskou touhu smlouvu vyjednat.

Čtěte také

Schneider: Preferoval bych ponechat hrozbu úderů ve vzduchu a vyjednávat, ale k tomu nedošlo, aby se neznevěrohodnil lidé, kteří říkají, že Trump k útoku nikdy nedá souhlas, protože se vyhýbá vojenskému konfliktu. Tím pádem by hrozba vypadala jako papírový tygr a na Írán by nefungovala.

Nesouhlasím s panem Smetanou v tom, že by se jednalo jenom o smlouvu o jaderném programu – ve hře je i raketový program. V tomto ohledu je Írán na nebezpečné trajektorii, kdy extrémně zvyšoval produkci nejenom jaderného programu, ale i dalších zbraní.

Ze strany Izraele a Spojených států byl útok využitím unikátního oslabení všech regionálních spojenců, které Írán měl.

Poslechněte si celou diskuzi, audio je nahoře.

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.