Žantovský o útoku na Írán: Někdy je třeba nejdřív vojenské řešení, které obnoví šance pro diplomacii
V noci ze soboty na neděli zaútočily Spojené státy na jaderný program Íránu. Použily 14 bomb, kterými disponují jako jediné na světě a které jsou určené k průniku do hluboce ukrytých objektů, jako stál v íránském Fordo. „V některých případech lze situaci řešit jenom vojensky. Ozbrojená akce často vede k obnovení šancí na diplomatické řešení,“ je přesvědčený v pořadu Osobnost Plus bývalý velvyslanec v Izraeli a Spojených státech Michael Žantovský.
Americký prezident původně tvrdil, že se bude o útoku na Írán rozmýšlet dva týdny. Dával tak Teheránu čas k jednání. Nakonec ale Spojené státy už v noci na neděli podnikly operaci Půlnoční kladivo, při kterém se podle Pentagonu podařilo zdevastovat íránský jaderný program.
Čtěte také
Žantovský popisuje, že útok se dal předvídat z přesunů amerických bombardérů nebo z toho, že se z Blízkého východu evakuovali američtí státní příslušníci.
„Určitě to nebylo lehké rozhodování, protože Donald Trump má svoji ideologii, svoji strategii, která se zakládá na zdůrazňování potřeb americké vnitřní politiky,“ soudí pro Český rozhlas plus exdiplomat.
„Nepředvídatelnost v chování Donalda Trumpa je dlouhodobým jevem, který dělá všem analytikům bolení hlavy. Nepředvídatelnost zvyšuje nestabilitu ve světě, v zahraniční politice. Když nepřítel neví, co uděláte, je to pro vás na jednu stranu výhoda. Ale když to nevědí ani přátelé, tak to může být na druhé straně trošku problém,“ poukazuje Žantovský.
Vojenské řešení
Americký útok sib vysloužil kritiku od amerických demokratů i některých republikánských kongresmanů. Nálety odsoudil také šéf OSN António Guterres, který považuje americký útok na íránské jaderné provozy za přímou hrozbu mezinárodní bezpečnosti a míru.
Čtěte také
„Vojenské řešení neexistuje, jediné řešení je diplomatické – to je mantra, kterou opakují diplomaté zejména na úrovni generálního tajemníka Guterrese. V řadě případů tomu tak je, v některých případech tomu tak není. V některých případech naopak lze situaci řešit jenom vojensky,“ myslí si bývalý velvyslanec v Izraeli a Spojených státech.
Žantovský připomíná, že Írán je signatářem smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Jenže v poslední době odepíral, nebo ztěžoval přístup Mezinárodní agentuře pro atomovou energii, podle které Teherán nedodržoval své závazky.
„V dialektice mezinárodní politiky také platí, že ozbrojená akce často vede k obnovení šancí na diplomatické řešení. Jinými slovy přinutí tu stranu, která je problematická, k tomu, aby zanechala toho, co dělá, a nějak se dohodla,“ dodává.
„Varovné precedenty”
Teherán se nyní rozhoduje, zda v reakci na útok neuzavře Hormuzský průliv. Už nyní se přitom zvedají ceny ropy, protože se investoři tohoto kroku obávají. Podle Žantovského by tak Írán mohl vyvolat ekonomický otřes.
Čtěte také
„Jestli existuje v Íránu síla, která chápe, že situace, do které ajatolláhové zemi dovedli, je bezvýchodná a pokusí se o vnitropolitickou změnu? Jestli se do situace zapojí Rusko nebo některé jiné arabské země? V každé takové variantě budou velmi vážné následky a ne všechny můžou být pozitivní,“ varuje.
„Amerika se musí zabývat i varovnými precedenty. O totéž se Američané pokusili v sousedním Iráku, když svrhli režim Saddáma Husajna. Výsledkem nebyl nový režim, který by lépe spolupracoval se Západem, ale léta nestability, vznik Islámského státu jako síly na Blízkém východě, velká vlna terorismu a tak dále,“ dodává Žantovský.
Proč Donald Trump sliboval Íránu dva týdny na jednání, které následně nedodržel? Jakou roli hraje v mezinárodních konfliktech OSN? A jak se k celé situaci vyjádří Evropská unie? Poslechněte si celý díl pořadu Osobnost Plus ze záznamu v úvodu článku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
