Češi by mohli brát o 20 procent víc. Tím by se dorovnal poměr mezd a HDP s Německem, počítá Navrátil
České platy a mzdy se opět dostávají do popředí zájmu politiků. S blížícími se volbami se řeší platy učitelů, policistů, vojáků a dalších zaměstnanců státu. Stranou ale nezůstávají ani mzdy, které by mohly růst rychleji. „Tlak na růst mezd v Česku není tak silný, jak by implikovala nízká míra nezaměstnanosti,“ upozorňuje v pořadu Řečí peněz hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.
Průměrná mzda v soukromém sektoru se v Česku letos meziročně zvýšila o čtyři procenta a vyjádřená v eurech činila zhruba 1850 eur. Ze sousedních zemí je průměrná mzda v soukromém sektoru nejvyšší v Rakousku, kde dosahuje přes 5000 eur.
Čtěte také
V Německu je to 4634 eur, tedy 2,5krát víc než v Česku, jak popisuje každoroční studie poradenské společnosti Forvis Mazars, která porovnává daňové systémy 22 zemí střední a východní Evropy. Průměrná mzda v Česku je stále druhá nejvyšší mezi zeměmi Visegrádské čtyřky.
A to v turbulentní době, kdy se na Blízkém východě už postupně uklidňuje konflikt mezi Íránem a Izraelem. Podle Navrátila žijeme ve světě, který je nejistý, komplexní a nejednoznačný.
„Je to jako bychom žili v polykrizi. To znamená, že máme spoustu krizí, jednu za druhou. Už se asi nedočkáme nudného období, které jsme tady měli třeba před finanční krizí, kdy se deset až patnáct let ve světě v uvozovkách téměř nic nedělo a svět byl relativně klidný,“ zdůrazňuje hlavní ekonom České spořitelny.
Čtěte také
„Teď vidíme, že jedna krize střídá druhou. To je věc, na kterou si musíme zvyknout. Je to série různých nákladových šoků, které mají tendenci zvyšovat inflaci a snižovat ekonomický růst. Když je jich více, tak samozřejmě jsou dopady o něco větší. Je potřeba, aby se s tím Česká národní banka vyrovnala a připravila se na to,“ pokračuje.
Rada České národní banky přitom zůstala konzervativní a sazby nechala na stávající úrovni.
„Česká národní banka dlouhodobě říká, že si myslí, že sazby zůstanou spíše v průměru vyšší, než tomu bylo v minulosti. To může souviset s tím, že bude série více šoků, které budou mít tendenci zvyšovat inflaci,“ komentuje Navrátil a hodnotí: „Z tohoto pohledu to dává smysl.“
Nízká produktivita?
Česká národní banka dlouhodobě varuje před příliš dynamickým růstem odměn. Mzdy v Česku rostou pomaleji než v okolních státech, a to i státech Visegrádské čtyřky. Podle Navrátila přitom mzdy v současnosti nejsou výrazným proinflačním rizikem.
Čtěte také
„Mzdy by mohly růst klidně rychleji, protože máme velmi nízkou míru nezaměstnanosti. Jedna ekonomická poučka říká, že když máme nízkou míru nezaměstnanosti, tak to zvyšuje tlak na růst mezd. Jenže tento tlak v Česku není tak silný, jak by implikovala nízká míra nezaměstnanosti,“ všímá si Navrtátil.
„Spousta firem argumentuje nízkou produktivitou. Ale když se jako makroekonom podívám na to, kolik vyplácíme mezd k poměru s HDP a kolik vyplácí Německo, to znamená, očistíme to o produktivitu, tak bychom v Česku mohli klidně zvýšit mzdy o 20 procent, abychom pouze dorovnali ten podíl, tedy vidíme v Německu,“ navrhuje a zdůrazňuje:
„Jinými slovy, čeští zaměstnanci jsou placeni o něco hůře ve vztahu ke své produktivitě než němečtí kolegové.“
To podle něj neznamená, že by měli Češi mít německé mzdy. „Ale je tam potenciál pro nějaký růst. Dlouhodobě však potřebujeme zvyšovat produktivitu,“ uzavírá.
Celý díl pořadu Řečí peněz si můžete poslechnout ze záznamu v úvodu článku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
