Evropa je sama sobě největším obchodním partnerem. Ameriku potřebujeme a budeme ji mít, věří Hnát

Japonsko, Jižní Korea, Jihoafrická republika a další vybrané země obdržely od amerického prezidenta Donalda Trumpa dopisy s hrozbou, ať se rychle s USA dohodnou na nových obchodních vztazích. Jinak Spojené státy hrozí 25 až 40procentními cly, a to k 1. srpnu.

Čtěte také

iROZHLAS

Čas na jednání vypršel. Trumpova administrativa začala rozesílat státům dopisy se sazbami cel

„Musíme úplně změnit náš slovník a vůbec nazírání na tento problém. Několikrát už jsme si řekli, že se změnil světový řád, a přitom pořád na Trumpa aplikujeme starý řád. Pokud by se vyjednávala skutečná obchodní dohoda, tak to trvá stovky vyjednávacích hodin. Budou k tomu miliony papíru. A o to Trumpovi nejde,“ upozorňuje prorektor Hnát.

„(Německý kancléř) Friedrich Merz a jiní evropští politici říkají: Nevyjednáváme dohodu, my se s ním potřebujeme nějak ‚byznysově dohodnout‘ na tom, co bude. A v tomto ohledu hodnotit, jestli se vyjednávání daří, nebo nedaří,“ poukazuje Hnát a doplňuje:

„Trump potřebuje překvapovat, potřebuje udržovat napětí, potřebuje rozesílat ty dopisy.“ 

Reakce trhů

Spojené státy už přitom takzvaná reciproční cla jednou oznámily. Po výrazném propadu trhů a zdražení amerických dluhopisů je ale Trump odložil. Trhy tentokráte prakticky nereagují, a to ani na padesátiprocentní cla na měď nebo dvousetprocentní cla na léky, které Trump prý zavede.

Čtěte také

Doležalová: Toto není volná soutěž, ale kapitalismus podvádění. Doba, kdy se dalo plánovat, skončila

„Trhy vždycky reagují na něco, co už se dá nějakým způsobem kvantifikovat. Spoustu rizik třeba předem absorbují a už je v sobě mají. Třeba to, že Trump bude nepředvídatelný, bylo už absorbováno v očekávání trhu. Co se týče inflačních očekávání lidí, tam je to jiné, ale trhy podle mě asi nevěří, že teď se něco radikálně mění,“ vysvětluje Hnát.

„Prostě je to další část procesu, která třeba ani nikam nepovede. To, že krátkodobě vyskočí měď poté, co se oznámí obrovské clo na měď – to se stalo, v tomhle trhy zareagovaly. Ale očekávat od nich střednědobou nebo dlouhodobou reakci na něco, co vlastně nevědí, co je… Trhy jsou možná chytřejší, než si myslíme,“ dodává.

Obchod s USA

Evropa nyní například hodlá uzavřít dohodu s Mercosurem, tedy s jihoamerickým srdužením volného obchodu, jehož členy jsou Argentina, Brazílie, Paraguay, Uruguay a Bolívie.

Další podobné dohody se rýsují a USA stojí mimo jejich vliv. Podle Hnáta to ale výrazně Trumpa při vyjednávání neoslabuje.

Čtěte také

Cla můžou do USA vrátit průmysl, ale výrobky zdraží a Američané tak zchudnou, předpokládá Marek

„Amerika je obrovský trh. Znamená, že Evropa výpadek Ameriky nenahradí Mercosurem. A i kdyby nahradila třeba objem obchodu, bude to úplně jiná struktura zboží, budou to jiní podnikatelé,“ vysvětluje.

Význam Spojených států by proto nepodceňoval. „Na druhou stranu 66 procent evropské obchodu jde do Evropy. Evropa je sama sobě největším obchodním partnerem. Myslím, že v tomhle všem se Evropa nejvíc bojí toho, že budeme zaplaveni čínským zbožím, které si nenajde odbyt v Americe,“ upozorňuje prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze a shrnuje:

„My Ameriku potřebujeme a jsem si jistý, že ji mít budeme. Trump nepostaví zeď okolo Ameriky. Ale nebude to už ta Amerika, která je světovým policistou a dodavatelem dolaru.“

Podaří se některým státům odvrátit cla, která na ně chce Donald Trump uvalit? A jak dokážou americké společnosti nahradit dodavatele z jihovýchodní Asie? Poslechněte si celý díl pořadu Řečí peněz ze záznamu v úvodu článku.