Jak dnes učit češtinu? Přes kritické myšlení nad textem i nácvik plynulého mluveného projevu

Hravé a pohybové aktivity, učení se skrze kreslení, příběhy, týmovou práci nebo projekty často přinášejí žákům lepší porozumění školní látce než tradiční memorování. Jenže mladí lidé leckdy mluví jiným jazykem než jejich učitelé, i když je to pořád čeština.

„Třeba když říkají, že něco feelují,“ poukazuje Hana Dufková z Ústavu českého jazyka a teorie komunikace Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. „To znamená, že vzali anglický základ feel, cítit, a přidali k němu českou koncovku, případně u nefeelovat i českou záporku. A tohle je systémová věc – nová slova se zapojují do systému, jaký známe.“

Na Dni češtiny, celodenním multižánrovém festival pro školy i veřejnost, který už čtvrtým rokem pořádá Ústav českého jazyka a teorie komunikace na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, letos lektoři s dětmi zkoušeli do lekcí češtiny zapojit i nová slova. 

Čtěte také

Umělá inteligence mění způsob učení ve školách. Děti se s ní připravují na život ve 21. století

„Děti si zkoušely poznávat to, co samy znají, a zapojovat to do toho systému, který znají z výuky jazyka,“ popisuje jedna z organizátorek festivalu Dufková s tím, že Den češtiny má mimo jiné lidem připomínat, že výuka jazyka a literatury může mít spoustu podob a může vyjít vstříc tomu, co lidé potřebují.

Letos se program dotkl i vulgarit. „To je nádherná vrstva jazyka. Musí se ale používat adekvátně a v dobrých komunikačních situacích. Když se vulgarity obchází a dělá se, že neexistují, tak to k ničemu není,“ přibližuje Dufková.

Chyby a mluvená komunikace

Večer na Dni češtiny byl letos věnován hyperkorektní gramatice. „Zajímá mě, jakým způsobem stigmatizujeme lidi skrze pravopisné nekompetence a chyby,“ poukazuje s tím, že toto téma obsahuje i takzvané grammar nazis.

Čtěte také

Chyba je neodmyslitelnou součástí učení. Vnímejme ji jako investici do budoucna, navrhují experti

„Ti se na sociálních sítích zaměřují na otázky pravopisu. Právě na sítích si totiž všímáme, že lidé někomu opravují pravopis, ale pak jim třeba uniká myšlenka sdělení,“ vysvětluje tento fenomén. 

„V rámci výzkumu, který provádím, se ukazuje, že mladí lidé nevnímají texty s pravopisnými odchylkami jako méně důvěryhodné. S gramatickými trochu ano. Když je tam například slovo ‚švédskýho krále‘ místo švédského, tak vnímají text trochu méně důvěryhodně. Když tam jsou pravopisné záležitosti, jako třeba slovo kultůrní s kroužkem nad u místo čárky, tak si toho vůbec nevšímají.“

Čtěte také

Jak učit o dezinformacích? Nemoralizovat, vytvářet diskuzi a fake news objevovat hrou

Dufková také míní, že dnešní rámcové vzdělávací programy jsou málo návodné a konkrétní. V důsledku toho vznikají generace, které budou mít ve škole hodně různorodé češtiny.

„Rámcové programy málo zdůrazňují mluvenou komunikaci, říká se tomu komunikační výchova. To znamená, jak adekvátně mluvit, jaká volit slova, jak být v projevu plynulý a sebejistý. Neměli bychom na to rezignovat, mluvený projev je hodně důležité nacvičit, a to zejména pro mladou generaci, která je hodně zvyklá komunikovat elektronicky,“ zdůrazňuje na závěr Dufková.

Cesta ke kritickému myšlení

Pohled z praxe nabízí v Reparátu Lucie Bušová, středoškolská učitelka a lektorka českého jazyka a literatury, která je také lektorkou programu Reading and Writing for Critical Thinking (RWCT), v překladu Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Vyzkoušet se to podle ní dá na jakémkoliv typu textu. 

Lucie Bušová|foto:Kateřina Cibulka

„V takovém modelu si žáci uvědomí, co o daném tématu ví, nebo si myslí, že vědí. Pak od nás dostanou text nebo často i video a v závěru si v reflexi shrnou, co se dozvěděli a jak se změnil jejich pohled na dané téma. Všechny naše metody jsou ale koncipovány tak, aby nositelem myšlení a práce byl vždycky sám žák,“ přibližuje. 

Vysvětluje totiž, že myšlení každého žáka je odvozeno od životních zkušeností. Od toho se také odvíjí, co si z daného konceptu sám odnese. „Mohu ho dobře provést fází evokace, fázi uvědomění si ale musí provést sám. Musí se sám rozhodnout, jak to do své hlavy vloží, aby se v učení nějak posunul.“

Čtěte také

Citlivá a kontroverzní témata do škol patří, shodují se experti. Uchopit se dají třeba díky filmům

Ze své zkušenosti pak doplňuje: „Osm let jsem učila na alternativním gymnáziu a troufnu si říct, že moje studenty nejvíce zajímalo, k čemu jim to bude. Velká část jazyka a komunikace byla o tom vysvětlit si, proč bychom měli zkoumat něco, jako je třeba mluvní projev.“

I přesto, že mladí mají často svou vlastní formu komunikace, Bušová na závěr zdůrazňuje: „Za zásadní považuji, abych během čtyř let na gymnáziu dovedla své studenty k tomu, že veřejnoprávní média jsou dobrým zdrojem informací.“

Poslechněte si celý pořad Reparát. Audio je nahoře v článku. Pořad vysíláme v repríze.