Nová pravidla pro doktorandy: zajistí vyšší odměna kvalitu vědeckých projektů a vyšší míru dokončování studia?

Novela zákona zvedla příjmy pro studenty a studentky doktorského studia na přibližně dvojnásobek původní částky a upravila také další podmínky. Jenže za stejnou práci se teď platí jiná odměna – zvýšený příjem je určený těm doktorandům, kteří ke studiu nastoupili od tohoto akademického roku. Masarykova univerzita v Brně se ale rozodla srovnat příjmy všem.

Jedním z nových studentů je Vojtěch Ripl, který letos v říjnu nastoupil jako doktorand anglického jazyka na Ústavu lingvistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

„Hlavní motivací pro mě byl čistě jen zájem o obor a láska k němu. Už během bakalářského a magisterského studia jsem věděl, že mě určité části studia angličtiny hrozně baví a zajímají, například jazykový vývoj či interakce jazyka a kultury. Možnost věnovat se tomu dál v rámci doktorského studia mi přišla skvělá,“ popisuje, proč se rozhodl pokračovat v akademické dráze, a přibližuje, jak studium vypadá:

Čtěte také

Jak ulehčit organizaci stáží učitelů i žáků v zahraničí? Pomohou regionální konsorcia Erasmus+

„Náročnost se mění podle ročníku. V prvním ročníku, kde jsem já, je to založené na absolvování seminářů. Druhá část je samostatná příprava disertačního projektu, což zahrnuje konzultace se školitelem, čtení literatury, materiálů a psaní.“

Zdůrazňuje ale, že ke svému doktorandskému příjmu mimo jiné také pracuje. „Učím na gymnáziu nejen z materiálních důvodů, ale také proto, že mi to přijde jako skvělý způsob, jak předávat to, co zkoumáme,“ míní.

Přiznává ale, že by za nových platových podmínek zvládl vyžít i pouze s doktorandským příjmem. „Z mých zkušeností i od kolegů, kteří měli nižší stipendium, to byl právě ten důvod, proč studia zanechávali předčasně a zároveň proč protahovali standardní dobu studia. Nemohli se totiž studiu věnovat naplno.“

Soutěžit o doktorandy

Peníze od státu by nově měly jít do obecnější kapitoly Podpora vědy a výzkumu. Jak se ale budou odtud přerozdělovat, prý školy zatím netuší.

Čtěte také

Studium s posláním. Vysoké školy podporují společnost, studenti dobrovolničí i trénují s armádou

„Je to velká výzva i do budoucna pro celé prostředí. Školitelé a školitelky mají často pocit, že mají nárok na to mít doktoranda nebo doktorandku a někdo jim to musí zaplatit. Nové finanční nastavení toto podle mého názoru naprosto mění,“ přibližuje Ladislav Krištoufek, rektor Univerzity Karlovy pro vědeckou a tvůrčí činnost.

„Školitelé by měli soutěžit o nejlepší doktorandy a doktorandky a v podstatě ukazovat, že právě oni mají prostředky. A tím pádem s nimi budou chtít doktorandi pracovat,“ říká o novém systému.

Podle něj reforma zajisté směřuje ke zkvalitnění a zefektivnění doktorského studia. „Nová, vyšší částka je 25 tisíc čistého. To je už rozumnější částka. Není to ještě konkurenceschopné vůči placeným pozicím v Praze, ale je to rozhodně o kus výše než částka dosavadní, která byla někde kolem 10 tisíc. S touto částkou si neumím představit, že by se tomu někdo věnoval naplno,“ uznává prorektor.

Jak hodnotit vědu?

Tím, jak nastavit měřítka pro posuzování kvality doktorských projektů, se loni zabývala studie think-tanku IDEA při CERGE-EI, kterou napsali ekonomové Jakub Grosman, Štěpán Jurajda a Daniel Münich.

„Naše myšlenka byla, že indikátorem kvality doktorských programů není ani tak věda, ale to, jak rychle dokončují studenti doktorská studia. Může to fungovat, ale nemusí. Je totiž jednoduché studium urychlit, ale také snížit jeho kvalitu právě tou rychlostí,“ říká Daniel Münich.

Hodnotit vědu ale podle něj není vůbec jednoduché, i přesto lze nalézt určitá kritéria.

„Důležitým indikátorem kvality bývá akademická úspěšnost, tedy na jakém pracovišti ten člověk získal postdoktorandské (postdoc) studium, nebo kde získal trajektorii, která směřuje k docentuře a profesuře,“ dodává.

Poslechněte si celý pořad Reparát. Audio je nahoře v článku.