Postcovidový syndrom, embolie, srdeční arytmie, dušnost, úzkosti. Co trápí pacienty po covidu-19?

16. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Následky covidu

Někteří lidé se i po vyléčení z nemoci covid-19 potýkají s dlouhodobými zdravotními potížemi a následky. Co přesně se v lidském těle děje, to lékaři a vědci postupně zjišťují a zkoumají. Komplikacím, které trápí po covidu některé pacienty, se věnuje seriál Plusu. 

Postcovidový syndrom

Někteří lékaři mluví o takzvaném postcovidovém syndromu, který může zahrnovat mnoho různých příznaků a postihuje až každého desátého člověka, který covid prodělal.

Čtěte také

Často lidé popisují únavu, nesoustředění, zadýchávání, bolesti hlavy nebo svalů, potíže se spánkem, pamětí, smyslovým vnímáním nebo takzvanou mozkovou mlhu. Případy, že lidé trpí určitými příznaky nebo syndromy, i když jsou oficiálně vyléčení nebo oficiálně úplně zdraví, lékaři znají. Stává se to i po jiných onemocněních, například po nákaze virem Epstein-Barrové nebo herpetickým virem.

Lidé s postcovidovým syndromem mají negativní testy a nejsou nakažliví. Jejich potíže jsou někdy obtížně měřitelné. Setkávají se tak někdy s nepochopením okolí i lékařů. Přijetí by ale měli najít v postcovidových ambulancích, které vedou většinou plicní lékaři. Rekonvalescence je podle nich dlouhodobá, nedá se očekávat zlepšení ze dne na den, ale spíše v řádu týdnů až měsíců.

Plíce ohrožuje embolie

I u zdravých lidí se několik měsíců po prodělaném covidu-19 může objevit poškození organismu. Lékaři zjišťují třeba plicní embolie nebo poruchy srdečního rytmu. Přibližně 5 až 7 procent lidí, kteří covid-19 prodělali, trpí postcovidovým syndromem.

Čtěte také

I proto zřídili ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové Centrum postcovidové péče. Věnují se v něm pacientům, které postcovidové příznaky trápí ještě tři měsíce poté, co nemoc prodělali. Přicházejí sem i lidé mladšího věku.

Jedním z nich je i Luboš Tichý, který se covidem nakazil před pěti měsíci. „Dodnes mám problémy s dušností a cítím se velmi unavený,“ popisuje. Vedoucí lékař Centra postcovidové péče ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové ho posílá na CT plic.

Právě dušnost a únava patří k nejčastějším postcovidovým příznakům, se kterými se lékaři u pacientů setkávají. Nejčastěji je proto čeká funkční i zobrazovací vyšetření plic. Lékaři vídají u pacientů po covidu mimo jiné i fibrotizaci plic, tedy zjizvení plicní tkáně.

Čtěte také

Ta ale zpravidla časem postupně ustupuje, říká pneumolog Michal Kopecký a pokračuje: „Stává se však také, že CT potvrdí u zdravých lidí, kteří prodělali covid, plicní embolii, a to aniž by pociťovali jakékoli problémy.“

To byl také případ mladého sportovce, který do zdejšího postcovidového centra přišel poté, co si při pravidelném desetikilometrovém běhu všiml vyšší tepové frekvence. Následná vyšetření u něj nakonec prokázala těžkou plicní embolii. Pacientům, u kterých se na plicích žádná patologie neprokáže, doporučují lékaři pro návrat do běžného života rehabilitaci s postupnou zátěží.

Zlobit může i srdce

Plíce ale nejsou jediným orgánem, na kterém se prodělaná nemoc podepisuje. Pacienti mohou mít také problémy se srdcem, upozorňuje kardiolog Petr Pařízek z Fakultní nemocnice v Hradci Králové: „U části pacientů se zhoršuje srdeční výkonnost a snižuje se srdeční funkce. Druhým projevem je výskyt arytmií.“

Proč jsou určité orgány po covidu u některých pacientů postižené a u jiných ne, vědci zatím neví.

Dušnost i zablokovaná žebra

V bazénu lázeňského domu Palace cvičí podle pokynů fyzioterapeuta několik žen. „Cvičíme dýchací gymnastiku a mezitím zapojujeme pohybové ústrojí protažením přes záda, přes hrudní koš, aby se to všechno uvolnilo,“ vysvětluje Rastislav Baláž, který se teď v lázních věnuje hlavně klientům, kteří prošli covidovým zánětem plic. Těch jev Lázních Luhačovice silná převaha.

Čtěte také

Až do onemocnění zdraví lidé mluví podle něj často o tom, jak je šokovalo, co s jejich tělem nový koronavirus udělal. 

„Většinou jsou to zablokované žebra. Naučím lidi dýchat čistě do bránice. Spodní hrudní dýchání, horní hrudní dýchání, aby určité partie těla dokázali klienti prodýchat sami. Pak se s nimi zaměřuju na uvolnění hrudníku a mobilizaci žeber,“ popisuje Baláž.

Na kyslíku nebo plicní ventilaci leží lidé mnohdy několik týdnů. Z formy se tak dostává i jejich pohybový aparát. „Mají většinou i spazmy v ramenou, špatné držení těla v ovalu. Oni si ulevují tomu dechu a jdou v sedě v leže do takového klubíčka, lebo jsou stažené. To všechno protahujeme, pektorální svaly, nejčastěji krční páteř, trapézy i masážemi, měkkými technikami se to všechno uvolňuje,“dodává Baláž.

Čtěte také

Lidé se po rehabilitacích paradoxně také víc rozkašlou. Je to tím, že se hrudník uvolňuje a kašlem odhleňuje. A právě k odhleňování pomáhá inhalace místní minerálky.

Fyzioterapeut Baláž doporučuje lidem po zánětu plic trénovat a postupně zvyšovat dávky svého výkonu. Lázeňským hostům radí první týden vyjít po schodech nejprve do druhého patra jednou až dvakrát za den, další týden do třetího patra. Zlepšení a ústup dušnosti je znatelný i při pravidelných procházkách.

Nárok na hrazené lázně po covidu-19 má zatím jenom ten, kdo prodělal virový zánět plic. Indikaci by chtěl Svaz léčebných lázní rozšířit na postcovidový syndrom jako takový.

Problémy se spánkem, chutí a čichem

U některých pacientů přetrvávají poruchy čichu, chuti nebo spánku ještě týdny poté, co prodělali onemocnění covid-19. Podle neurologů tyto postcovidové příznaky časem odezní. Hůře jsou na tom chronicky nemocní neurologičtí pacienti. Ukazuje se například, že lidem s Parkinsonovou chorobou se nemoc po prodělání covidu zhoršuje.

Čtěte také

„Tím, jak se čich vrací, jak se postižení hojí, mohou se objevovat zvláštní příznaky,“ vysvětluje profesor Evžen Růžička, přednosta Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné nemocnice v Praze a pokračuje: „Člověk vnímá zápach jinak nebo může vnímat pachy, které v jeho bezprostředním okolí nejsou. Někteří pacienti tak například mohou cítit benzín nebo cigaretový kouř.“   

Mnozí pacienti si také stěžují na nekvalitní spánek po nemoci. Vědeckých studií, které by tuto souvislost potvrdily, je zatím velmi málo a odborníci doporučují bránit se spánku v denní době a být trpělivý, než se spánkový rytmus obnoví.

Čtěte také

Dlouhodobější následky v podobě celkového zhoršení stavu zaznamenávají neurologové u chronicky nemocných, a to především u těch, kteří mají neurodegenerativní onemocnění, například Parkinsonovou chorobu. I proto jsou tito lidé zařazeni do prioritních skupin pro očkování. Mnozí z nich ale na vakcinaci ještě čekají. 

Po covidu je i každodenní stres problém

Každodenní stres můžeme po prodělaném covidu-19 zvládat hůř než před nemocí. Většinu lidí to překvapí a strach z neznámého jejich pocity ještě zhorší. Podle nejnovějších studií se pak u každého třetího člověka rozvine duševní onemocnění.

Čtěte také

Nemoc covid-19 je tak zářným příkladem interakce tělesného a duševního zdraví. Protože po odeznění akutních fyzických problémů přicházejí ty psychické.

„U řady tělesných onemocnění hlavně těch, které jsou spojeny s nějakou mírou aktivity zánětu, dochází k aktivaci imunitního systému. Začne vylučovat malé částečky, takzvané cytokiny, které pak cirkulují po těle a mají schopnost zasahovat do metabolismu mozku,“ přibližuje přednosta Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze docent Martin Anders, podle kterého právě to dokáže rychle udělat covidová infekce.

„Mám pocit, že u postcovidových lidí je tímto procesem podlomená jejich obrana vůči stresu, a tak na ně daleko více působí každodenní životní a stresové události. Mohou podlehnout tomu, čemu by dříve před covidem nepodlehli.“

Čtěte také

Ještě koncem roku to podle dlouhodobého výzkumu ve Spojených státech vypadalo, že psychické nebo neurologické následky po covidu má zhruba 18 procent lidí. Nejnovější data ale už mluví o 33 procentech, a to i po lehčím průběhu covidu.

Nejčastěji se projevují úzkosti a deprese, které jsou ale většinou jen přechodné. „Osobně jsem si bez jakýchkoli souvislostí a příčin zažil i ten několikadenní depresivní propad,“ popisuje vlastní zkušenost psychoterapeut Jan Kulhánek z pražské psychoterapie Anděl.

„Obvykle to navazuje přímo na ten covid do čtrnácti dnů. Jsou to nepříjemné psychické stavy, kterým člověk vlastně nerozumí, neví, že je to přechodná záležitost, a to nás může docela vyděsit.“

Čtěte také

V kombinaci s dalšími stresovými faktory jako je sociální izolace, omezení pohybu nebo i finanční problémy to pak může vést k hlubším depresím, trvalejšího nárazu. Může tak být úlevou, když víme, že po prodělaném covidu obvykle přichází velká únava.

Lakmusovým papírkem naší psychické pohody je spánek, který po covidu často bývá neklidný. Někteří lidé nejsou dokonce schopni vůbec usnout. Také se ukazuje, že někteří lidé, co byli v ohrožení života na jednotce intenzivní péče, se teď potýkají s posttraumatickou stresovou poruchou.  

Jak se s popsanými problémy potýkají lidé, kteří prodělali covid-19? Co sami doporučují? A co radí odborníci? Dozvíte se v audiozáznamu seriálu. 

Spustit audio

Související