Vakcína na covid proti krevním sraženinám spíš chrání, než je způsobuje. WHO doporučuje očkovat dál

U několika desítek lidí očkovaných vakcínou od AstraZenecy se objevily zdravotní komplikace související se srážlivostí krve – krevní sraženiny nebo nedostatek krevních destiček. Několik z těchto osob zemřelo na plicní embolii.

Čtěte také

Imunolog Hořejší: Je to bouře ve sklenici vody. Komplikace nejspíš s vakcínou AstraZeneca nesouvisí

Odborníci však upozorňují, že krevní sraženiny jsou ve vyspělých zemích velmi časté a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by za ně byla přímo zodpovědná očkovací látka. Sraženiny v krvi jsou nebezpečné tím, že mohou ucpat důležité cévy a vyvolat tím žilní trombózu, plicní embolii nebo cévní mozkovou příhodu čili mrtvici.

„Třeba v roce 2018 bylo 22 lidí denně, kteří zemřeli na mrtvici,“ uvedl čísla za Česko primář neurologie Fakultní nemocnice Motol Aleš Tomek v rámci kampaně Čas je mozek.

V celé Evropě postihne cévní mozková příhoda ročně asi milion lidí, k nim je potřeba připočíst další lidi s krevními sraženinami. Mezi lidmi očkovanými proti covidu se tak vlastně objevilo mnohem méně případů krevních sraženin, než je v populaci běžné.

Čtěte také

Opatrnost kolem AstraZenecy? Strašák covidu je pořád daleko větší než strašák očkování, myslí si Chlíbek

Evropská léková agentura přesto prověřuje, jakou roli v těchto případech vakcína hrála. Zkoumají šarže použitých vakcín, zda v jejich složení nedošlo k odchylkám. A u každého postiženého člověka posuzují i další rizikové faktory, které mohly přispět ke vzniku krevních sraženin. Patří k nim takzvané civilizační choroby jako cukrovka, vysoký tlak, vysoká hladina cholesterolu, dále faktory životního stylu jako kouření, pití alkoholu, nevhodná strava nebo nedostatek pohybu.

Zvýšené riziko krevních sraženin našli vědci i u lidí, kteří prodělali nemoc covid-19 s těžkým průběhem. Očkování tedy více lidí před těmito komplikacemi ochrání.

I kdyby vyšetřování prokázalo souvislost mezi očkováním a vzácnými případy trombózy a embolie, vakcíny mají podle Světové zdravotnické organizace více přínosů než rizik a není tedy důvod očkování zastavovat. Podobně jako na trhu zůstávají léky, u nichž se riziko krevních sraženin prokázalo před desítkami let, například hormonální antikoncepce.