Imunolog Hořejší: Je to bouře ve sklenici vody. Komplikace nejspíš s vakcínou AstraZeneca nesouvisí
Důvěrou Evropanů v očkování otřásá rozhodnutí některých států přestat používat jednu ze schválených látek. „Jako by se do souvislosti s vakcínami dávalo to, že někoho druhý den po očkování srazí auto,“ komentuje spekulace o možných nežádoucích účincích spojených s látkou od firmy Astra Zeneca imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd Václav Hořejší.
Komplikace se srážlivostí krve se dějí spontánně a mohou být spojeny třeba s kouřením nebo užíváním určitých léků, vysvětluje: „Tyto komplikace nemusí souviset a pravděpodobně nesouvisí s očkováním. Je to bouře ve sklenici vody.“
Čtěte také
Přesto ale některé evropské země preventivně pozastavily očkování britskou vakcínou – alespoň do doby, než věc prošetří Evropská léková agentura. Stanice CNN to označila za politický fotbal s lahvičkami očkovací látky a britský Telegraph mluví dokonce o tom, že evropské státy zničily důvěry v AstraZenecu.
S tím souhlasí další host Speciálu, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakub Dvořáček, který upozorňuje: „V historii očkování si nepamatuji, že by státy reagovaly podobným způsobem. To, že se objevila určitá podezření na nežádoucí účinky, je naprosto běžná záležitost a nemusí to mít s vakcinací žádnou souvislost.“
Reakce jsou podle něj víc politické než zdravotní nebo regulační. „A to samozřejmě nepřispívá k tomu, jak veřejnost na očkování nahlíží,“ konstatuje a připomíná, že přehnané reakce spojené s mediální bouří jsme mohli zaregistrovat už při klinickém hodnocení vyvíjených očkovacích látek.
Medvědí služba médií
V tomto ohledu dělají média odborníkům v oboru medvědí službu, domnívá se imunolog Hořejší, který poukazuje na to, že novináři se rádi chytají negativních informací, čímž vytváří prostor pro spekulace.
Čtěte také
„Měli bychom intenzivně pracovat na tom, abychom poplašné zprávy, které se teď objevují v médiích, interpretovali správně a reagovali na ně v kontextu běžných přístupů k léčivům a očkování,“ přidává se Dvořáček.
Politický geograf Michael Romancov z Fakulty sociálních věd při Univerzitě Karlově je toho názoru, že hlavní potíž tkví v okolnostech, za nichž o těchto – z medicínského hlediska – standardních záležitostech média informují: „Problém je ten, že jsme v epidemii, která je všechno, jenom ne standardní.“
Viktor Daněk, zpravodaj v Bruselu, Český rozhlas
Václav Hořejší, imunolog, Ústav molekulární genetiky Akademie věd
Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu
Michael Romancov, politický geograf, Katedra politologie Institutu politologických studií při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy
Všude panuje obrovská nervozita, připomíná. „Pandemie covidu-19 je geopolitické téma číslo jedna. A všichni se upínají k tomu, že vakcíny budou znamenat její konec, nebo alespoň začátek konce a vyhlídku na návratu k normálu.“
Co znamená krácení dodávek vakcín AstraZeneca do Evropy? Poslechněte si celý Speciál Martiny Maškové a Renaty Kropáčkové.
Související
-
Karel Barták: Vakcín v EU sice přibývá, ale nervozita přesto stoupá
Evropská léková agentura schválila čtvrtou očkovací látku proti covidu-19. Tentokrát to byla vakcína americké firmy Johnson & Johnson, vyvinutá evropskou filiálkou.
-
Očkování, patriotismus a národní hrdost. Vakcíny ve službách politiky očima rozhlasového archivu
Podcast Vinohradská 12 s s vedoucím rešeršního oddělení ČRo Tomášem Dufkou o vakcinačních kampaních v audioarchivu Českého rozhlasu.
-
Dejme Sputnik V těm, kteří jinou vakcínu nechtějí, každý očkovaný se počítá, volá komunistka Konečná
Evropská agentura pro léčivé přípravky zahájila průběžné hodnocení ruské vakcíny Sputnik V. Je snaha získat neregistrované vakcíny proti covidu-19 krok správným směrem?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.