Aerosol s koronavirem zůstává ve vzduchu i několik hodin. Proto se lze nakazit v uzavřeném prostoru

„Kapénka je hodně velká částice, která letí, jako kdybych vyhodil míček, dopadne na nějaký nejbližší povrch a tam se usadí,“ vysvětluje docent František Lízal z Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně.

Čtěte také

Vznik koronaviru v laboratoři není pravděpodobný, říkají o výsledcích pátrání v Číně vědci z WHO

„Pokud je ale ta částice menší a vydrží ve vzduchu dostatečně dlouhou dobu, tak ji nazýváme aerosolovou částicí. A ta se může vznášet ve vzduchu několik sekund nebo minut, ale může to být i několik hodin, podle velikosti té částice.“

Z některých malých kapének se navíc rychle odpaří voda a stávají se z nich aerosolové částice. Koronavirový virion, jehož průměrná velikost je kolem 100 nanometrů, se tak ve vzduchu stále pohybuje. A proto bychom měli i v místnosti mít nasazený respirátor, ať už tam někdo je, anebo není.

„Například když pracuju v kanceláři a mám tam kolegu, který sedí zády v opačném rohu místnosti a je to více než dva metry, tak nemůžu být úplně klidný. Protože aerosol, který vydechuje, naplní celou místnost a rozptýlí se prakticky rovnoměrně, takže není dobré ani v práci sundávat si respirátor,“ shrnuje Lízal.

Pomůže větrání

Existují tři hlavní cesty, jak vyčistit od koronaviru vzduch, který dýcháme. Cílem je snížit koncentraci těch částic, které potenciálně nesou viry.

Čtěte také

Viry se šíří v aerosolu podobně jako smog, potvrzují odborníci. Chválí obyčejné větrání

„Můžu to udělat tím, že si nasadím roušku nebo respirátor a jen málo částic se dostane přímo do prostředí,“ radí docent Lízal. „ Anebo otevřu okno a případně dveře na druhé straně, protože ideální je větrat průvanem tak, aby se vzduch vyměnil co nejrychleji a v co největší míře. A třetí cestou je použití čističek vzduchu.“

Naopak vhodné nejsou klimatizace, které řeší jen teplotu, pokud ale mají kvalitní filtr, tak mohou sloužit i jako čističky vzduchu. Problém je, že díky proudění vzduchu mohou částice viru odnést na nějaké jiné místo. 

Plastové štíty na aerosoly nefungují

Studii vytvořili němečtí odborníci, když dali dohromady výsledky různých výzkumů z celého světa, které se zaměřovaly právě na přenos koronaviru. Experti České aerosolové společnosti tuto studii přeložili do češtiny, doplnili ji dalšími informacemi a v plném znění je na stránkách společnosti.

Čtěte také

Kolikrát použít nanoroušku a jak ji dezinfikovat? Očistit sprejem se doporučuje maximálně třikrát

Obecně se dá říct, že venku se virus přenáší především kapénkami, protože aerosol se ve vzduchu rozředí. Naopak ve vnitřním prostředí jsou z hlediska přenosu nebezpečnější právě aerosolové částice, které mohou poletovat vzduchem i několik hodin.

Studie rozbírá i používání plastových štítů, které ale proti aerosolům nepomáhají, protože ty štít obtékají. Ten tak chrání jen proti kapénkám, které mohou dolétnout klidně i na vzdálenost osmi metrů, jak vyplynulo z jiné ze studií.

Pokud máme roušky i respirátory dobře nasazené tak, aby zakrývaly nos i ústa, pak nás mohou ochránit před oběma variantami přenosu.