Vznik koronaviru v laboratoři není pravděpodobný, říkají o výsledcích pátrání v Číně vědci z WHO

15. březen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Peter Ben Embarek, šéf mise WHO, která měla ve Wu-chanu objasnit původ koronaviru

Kde přeskočila první jiskra pandemie, kvůli které už zemřelo více než dva a půl milionu lidí po celém světě? Přesný původ koronaviru je zatím neznámý. Objasnit se to snažil ve Wu-chanu mezinárodní tým vědců oslovený Světovou zdravotnickou organizací (WHO) ve spolupráci s čínskými badateli. Tento týden zveřejní závěrečnou zprávu z této mise a redakotr Českého rozhlasu Štěpán Sedláček zjišťoval podrobnosti.

Objasnění původu koronaviru SARS-CoV-2 může pomoct předejít dalšímu šíření nebezpečného viru ze zvířat na lidi. Lepší porozumění jeho evoluční cesty by také mohlo posloužit při vývoji nových léků a vakcín. Vědci, kteří se o to snaží, ovšem musejí manévrovat v nelehké situaci zatížené geopolitikou a konspiracemi.

Čtěte také

Někdejší americký ministr zahraničí Mike Pompeo loni opakovaně tvrdil, že se koronavirus rozšířil do světa z čínské laboratoře, aniž by pro to uvedl jakékoliv důkazy. Čínská státní média zase informovala, že virus měli do země zavléct Američané, a posléze přišla s tvrzením, že se rozšířil ze zahraničí na mražených potravinách.

Ve zpolitizovaném prostředí trvalo rok, než se podařilo do Wu-chanu dostat plnohodnotnou misi expertů. Mezinárodní tým odborníků se na místo dostal až na přelomu ledna a února. Několik členů této mise minulý týden popsalo své zkušenosti v rámci webináře britského institutu Chatham House.

„Hlavním záměrem bylo dostat se na místo, kde byly identifikovány první případy a porozumět tomu, co se tam stalo během prosince 2019 a možná i v předchozích měsících. Ale to je teprve začátek. Rozhodně nejde o misi, která poskytne konečné odpovědi,“ zdůraznila nizozemská viroložka Marion Koopmansová, která v minulosti pomohla objasnit původ koronaviru MERS-CoV.

Vědec Daszak: Čína odvedla velký kus práce

Po příletu do Wu-chanu museli odborníci do povinné karantény. Během té ovšem nelenili. Podle britsko-amerického odborníka na zoonózy Petera Daszaka procházeli materiály a v rámci online schůzek se připravovali na terénní výzkum.

Čtěte také

„Poslali jsme našim čínským kolegům seznam s místy, která chceme navštívit, a lidmi, se kterými chceme mluvit. Nic z toho nám neodepřeli. Všechny jsme dostali,“ podotýká Daszak, který řadu let spolupracoval s Wuchanským institutem virologie. Vědci prověřili řadu hypotéz a dospěli k té, která se v tuto chvíli zdá být nejpravděpodobnější. 

„Myslím, že z naší zprávy jasně vyplyne, že Čína odvedla za uplynulých dvanáct měsíců velký kus práce. Otestovali desítky tisíc zvířat po celé Čína a hledali u nich koronavirus,“ vyzdvihuje.

„Nejpravděpodobnější hypotéza je, že se virus přenesl z netopýrů nebo jiného volně žijícího živočicha na zvířata, která mohla být chována na farmách. A odtamtud se přenesl na člověka a na tržiště ve Wu-chanu. Spolu s většinou členů mise ze strany WHO i Číny mám za to, že to je ten nejpravděpodobnější scénář,“ vysvětluje Daszak s tím, že na riziko epidemie koronaviru typu SARS netopýřího původu v jihovýchodní Asii odborníci dlouhodobě upozorňovali.

Vznik v laboratoři je nepravděpodobný

Na opačném konci možných scénářů v jejich hodnocení skončil laboratorní původ. K laboratorním nehodám času od času dochází a například poslední známá oběť pravých neštovic podlehla nemoci po úniku viru z laboratoře ve Velké Británii.

Ale možnost, že koronavirus, jehož genom svědčí o přirozeném původu, mohl uniknout z blízkých laboratoří ve Wu-chanu, vyhodnotili jako vysoce nepravděpodobnou.

Čtěte také

„Navštívili jsme tři laboratoře včetně té, která je blízko tržnice ve Wu-chanu, včetně Wuchanského institutu virologie. Diskutovali jsme s nimi o jejich výzkumech, testech i způsobu jejich práce a na základě toho jsme došli k závěru, že laboratorní incident je extrémně nepravděpodobný. Když lidé říkají, že tomu nevěří – tak jim musím říct, že jsme nenašli žádné důkazy, které by tuto verzi podpořily. Pokud někdo takové důkazy má, prosím, ať je poskytne Světové zdravotnické organizaci a my se jimi budeme zabývat. Nemůžeme pracovat na základě spekulací. Z vědeckého hlediska nelze nikdy říct, že to je zcela nemožné, proto jsme to na základě našeho šetření označili jako opravdu velmi nepravděpodobné,“ vysvětluje Marion Koopmansová.

Neříkat, že dělají špatně svoji práci

Mise přitom čelila kritice skupiny vědců, kteří v otevřeném dopise volají po zahájení forenzního vyšetřování bez podílu Číny. Podobný způsob objasňování by ale podle Koopmansové asi uvítali v málokteré zemi.

„Nemyslím si, že přístup ve stylu – Přijedeme a převezmeme všechno, co k tomu máte, a my vám pak dáme vědět, k čemu jsme dospěli – by byl dobrý. To je úplně jiný druh práce,“ tvrdí Koopmansová.

Čtěte také

A dodává: V týmu jsme řešili, jak by se na to dívali v obdobné situaci v našich zemích. Myslím, že ani v Nizozemsku by takový přístup ve spojitosti s nějakou epidemií nebyl příliš vítán. Nebo si představte, že přijedete do amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí a budete stejným způsobem požadovat všechna data k nějaké epidemii. Vzbuzuje to dojem, že přijedou nějací lidé a řeknou vám, že neděláte dobře svou práci. Myslím, že pokud tohle máme překonat, tak by se podobné společné mise měly stát standardem.“ 

Podrobná zpráva s nálezy a návrhy dalších kroků společné mise WHO a Číny má být zveřejněna tento týden. Přesný původ koronaviru SARS-CoV-2 může být podle odborníků objasněn až za několik let. Nebo dokonce nikdy, jako tomu bylo v případě řady minulých epidemií.

Ale pokračující snahy vědců na tomto poli a rozvoj spolupráce může pomoct včas podchytit šíření dalších nebezpečných virů, které se dříve či později objeví. Cílem je odhalit a zastavit tyto patogeny dřív, než se rozšíří do celého světa.

Spustit audio

Související