Život během pandemie. Dokumentární série Apoleny Rychlíkové o lidech, kterým se obrátil život naruby
Český rozhlas Plus vysílá už 10 let, vybíráme tak z archivu ty nejlepší pořady a rozhovory. Tentokrát připomínáme dokumentární sérii Apoleny Rychlíkové a Ivana Studeného. Je na tom hůř servírka, nebo horník? Co dělí lidi, kteří přišli v pandemii o práci, od situace, kdy začnou uvažovat, zda nebudou muset dát děti do Klokánka?
Všechny epizody
-
1
„V jednu chvíli se všechno sesypalo.“ Až pětina lidí teď trpí zvýšenými pocity úzkosti a depresemi
-
2
„Znám jenom kuchaře a číšníky, nemá mi ani kdo půjčit.“ Práce v pandemii? Nejistota i nové strategie
-
3
„Požádala jsem v továrně o roušku a kolegové se divili, že mě nevyhodili.“ O koronaviru v průmyslu
-
4
„Je to hrozné, ale vlastně nás živí malá dcera.“ Jak se mění ekonomické strategie domácností
-
5
„Chytrý telefon máme jeden, pro úkoly chodím do školy.“ O školách z pohledu dětí, rodičů a učitelů
-
6
„Už jsem přemýšlel, jak to trápení ukončit.“ Jak pandemie udeřila na ty nejohroženější?
Apolena Rychlíková získala Novinářskou křepelku. Připomeňte si její dokument.
Příběhy lidí, o kterých mluví sociologové v číslech, sesbírali dokumentaristé Apolena Rychlíková a Ivan Studený do šestidílné série Život během pandemie. „Všechny příběhy spojuje nějaká frustrace, ale nikdo koronavirus nebagatelizuje. Překvapilo mě, do jaké míry se potvrdily debaty o skryté chudobě,“ říká Rychlíková.
„Ze dne na den se všechno sesypalo,“ říká v dokumentární sérii bývalá podnikatelka, u které se v době pandemie i kvůli uzavření hotelu, v němž pracovala, objevily úzkosti.
Čtěte také
Podobné pocity mají i další lidé, s nimiž dokumentaristé mluvili a jejichž příběhy představí v sérii Život během pandemie. Budou mezi nimi i ti, kteří přišli o příjem a řeší otázku, jak zaplatit nájem a jídlo.
„Lidé z gastro průmyslu nebo ve službách nikdy nebyli příjemci sociální pomoci ze strany státu a najednou byli vystaveni takové situaci. Najednou zažívají, jak je extrémně náročně a nevděčné vyjednávat se státem o jakékoliv formě pomoci. Je tam velká skepse. Jedné mamince samoživitelce úřad práce řekl, ať si najde sponzora,“ přibližuje Rychlíková.
O dětech, nákupech a nutnosti šetřit
První díl série Život během pandemie se věnuje dopadům lockdownu a krize na duševní zdraví. Ve druhém díle se autoři setkají s lidmi, kteří přišli o práci, nebo se jich dotkla různá omezení provozů. Ve třetím díle se dokument naopak zaměří na to, jak vypadala pandemie v průmyslu, továrnách a hutích. Čtvrtý díl zmapuje, jak se proměnilo hospodaření domácností a kde všude musí lidé šetřit.
Čtěte také
V pátém díle se autoři zeptají studentů, žáků i učitelů, jaký pro ně byl uplynulý rok, kdy se uzavřely školy.
A ačkoliv všem hrdinům dokumentární série se změnil život, možná nejhůře pandemie dopadla na lidi, kteří vystoupí v šestém díle s podtitulem Z chudoby do bídy. Uslyšíte příběhy těch, kterým pandemie zruinovala život.
Poslechněte se jednotlivé díly v audiozáznamu.
Související
-
Sociální antropoložka Lucie Trlifajová: Vize o chudobě. Mluvme o nízkých mzdách a prekérní práci
V Česku se s prekaritou jako pojmem nesetkáváme. Ne že by neexistovala – práce bez pevného úvazku, na živnostenských list a různé dohody je v některých odvětvích běžná.
-
Psychoterapeut Michal Mynář: Vize pro duši. Už si nemůžeme dovolit být pohodlní a nepečovat o vztahy
Pokud si chcete udržet dobrou fyzickou i psychickou kondici, choďte na procházky. Alespoň obden. I když se vám nechce a nic vás nenutí. A udržujte své kontakty.
-
Manažerka Simona Bagarová: Vize pro seniory. Aby každý dostal od pečovatelů a rodin péči a pozornost
Ti nejlepší pečovatelé díky zájmu rodin pocítí, že jejich lidskost a zájem o zdánlivé maličkosti mají smysl. A to je vždy ta největší motivace pro každou lidskou činnost.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.