Život během pandemie. Dokumentární série Apoleny Rychlíkové o lidech, kterým se obrátil život naruby

„Znám jenom kuchaře a číšníky, nemá mi ani kdo půjčit.“ Práce v pandemii? Nejistota i nové strategie

23. únor 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kavárny, restaurace i bary od středy zavřely své dveře, některé pokračují v činnosti s obsluhou přes výdejová okénka.

Ačkoliv se míra nezaměstnanosti v Česku výrazně nezvýšila, odborníci upozorňují, že se řada pracujících setkala s omezením práce – a následně i příjmu. Nejvíce ohrožení byli lidé ve službách, pracující na nejisté smlouvy, částečné úvazky nebo dokonce na černo. Takový systém práce je častý například v gastroprůmyslu. S lidmi, kteří v něm před krizí pracovali, mluvila Apolena Rychlíková. Poslechněte si druhý díl série Život v době pandemie, který připravila s Ivanem Studeným.

V malém domku o čtyřech pokojích sedí Lenka, má 35 let a ještě před několika měsíci pracovala v jednom z ústeckých barů jako servírka. Pak ale bar zavřeli a ona ze dne na den přišla o práci.

„Byla to brigáda, v gastru vám nikdy smlouvu nedají, a tak jsem se ocitla zničehonic bez příjmu,“ začíná své vyprávění matka samoživitelka, která má tři děti – dvě v pubertálním věku a jedno teprve tříleté. Žádnou mateřskou dovolenou si s ním ale neužila, ekonomická situace ji donutila k brzkému nástupu do práce. Za bar se vrátila hned po šestinedělí.

Čtěte také

„Ihned jsem si našla práci ve skladu jedné drogerie, ale výplata byla deset tisíc. Nájem a jídlo mě vyjdou zhruba na dvacet tisíc, tak teď hledám nějakou fabriku. Ještě že děti jsou doma a můžou zůstat s malým,“ říká rezignovaně Jana, která nyní čelí exekucím za opožděné splátky telefonu a nájmu.

„Naši mi říkali: jíst a pít se bude pořád, i proto jsem se stal kuchařem,“ kontruje Tomáš, šéfkuchař z Prahy, který pracoval v jedné luxusní restauraci. Pobíral minimální mzdu a tři smlouvy na DPP. Když měl najednou pobírat pouhých šedesát procent platu, vyšlo to na pár tisíc.

„S tím se nedá vyžít, tak jsem si hned našel novou práci. Kamarádi mi pomohli a teď dělám zahradníka,“ říká Tomáš a dodává, že má velké štěstí. Většina jeho kolegů práci buď nemá, nebo pracují za mnohem horších podmínek než on. „A také jsem sám,“ upozorňuje mladý kuchař.

Nízké mzdy a prekérní práce

Podle sociologa Daniela Prokopa pocítilo důsledky epidemie ve svém pracovním životě více Čechů, než ukazují statistiky nezaměstnanosti. Nestoupl sice počet zcela nezaměstnaných, ale během jarní vlny se řada pracujících potýkala s omezením práce.

Čtěte také

Část z toho byly výpadky práce spojené s kompenzací – překážky práce s částečnou náhradou mzdy, přechod na ošetřovné či nucená dovolená. Zčásti šlo o omezení bez finanční náhrady, zejména snížení úvazku, ztráta stabilní práce.

Sociální antropoložka Lucie Trlifajová vysvětluje, že nejvíce ohrožení byli lidé ve službách, pracující na nejisté smlouvy, částečné úvazky, na dohody nebo dokonce na černo.

„Lidé z kultury, gastro průmyslu, ze služeb – to jsou ti, na které krize nejvíce dopadla a odhalila nám, jakým problém jsou v Česku nízké mzdy a prekérní práce.“

Své o tom ví Linda, tanečnice a burleska, která nakonec našla práci jako kuchařka v domově důchodců. Musela ale absolutně změnit své návyky a oproti původní práci si pohoršila o desítky tisíc korun. Neměla ale na vybranou – brzy jí totiž došlo, že na jeviště se jen tak nevrátí.

Čtěte také

„Krize výrazně zasáhla zejména do života lidí z domácností s dětmi, kteří měli příjem pod mediánem, tedy menší než polovina českých domácností. Rodiče zde častěji mají nižší vzdělání a nestabilní typy příjmů, jako jsou dohody, platby na ruku, které byly omezované. U nich nastal na jaře výraznější přesun do ekonomické neaktivity i k nekompenzovaným omezením práce,“ říká Daniel Prokop.

Záchranná síť? Sociální kapitál

Něco podobného potvrzuje i příběh Andreje, kterého – jak sám tvrdí  zachránilo především to, že měl ve své původní práci smlouvu na dobu neurčitou. Dostal totiž odstupné v podobě dvou měsíčních platů, což jeho rodině umožnilo přečkat do doby, kdy se Andrejovi podařilo najít novou práci.

„Jeden den mi řekli, ať nechodím do práce. Myslel jsem si, že mám dva dny volno. Nikdy jsem se tam už ale nevrátil,“ popisuje otec dvou dětí, jehož rodina se musela vyrovnat i se ztrátou zaměstnání jeho manželky.

Čtěte také

„Nebýt matky, která nám půjčila peníze, nevím, jak zaplatíme nájem,“ krčí zoufale rameny.

To potvrzuje i barmanka Lenka: „Vzhledem k tomu, že celý život dělám v tomhle oboru, jsou moji známí hlavně kuchaři a číšníci. A ti přišli o práci taky. Takže si nemůžeme ani navzájem půjčit peníze.“

„Sociální kapitál – tedy okruh lidí, kteří vám můžou pomoct  jsou pro zvládání krizí zásadní,“ vysvětluje socioložka Trlifajová.

Řada lidí podle ní nemá nikoho, nebo jen velmi omezený počet blízkých, kteří by je mohli na chvíli ekonomicky stabilizovat. I proto je důležité zavádět plošná opatření, která mohou postiženým okamžitě pomoci.

Krize výrazně ekonomicky zasáhla domácnosti těch, kteří si před ní vydělávali na dohodu či dostávali část příjmu na ruku.
Lucie Trlifajová

„Krize výrazně ekonomicky zasáhla domácnosti respondentů, kteří si před ní vydělávali na dohodu či dostávali část příjmu na ruku. Jedno z toho přiznává zhruba sedm procent respondentů výzkumu. Patří sem pracovně aktivní lidé v prekarizovaných pozicích, ale také část důchodců, studentů či matek na rodičovské,“ shrnuje Trlifajová.

„Jarní vlna dopadla tvrději na OSVČ ve srovnání se zaměstnanci. Zatímco předkrizová míra příjmové chudoby je v obou skupinách srovnatelná, domácnost každého šestého zaměstnance se během dubna nacházela pod hranicí chudoby, ale mezi živnostníky to byl každý čtvrtý,” uzavírá Daniel Prokop.

Poslechněte si celý díl dokumentární série. 

V dalším díle uslyšíte, jak pandemie dopadla na český průmysl, pracující v továrnách a majitele malých obchodů. 

autoři: Apolena Rychlíková , Ivan Studený | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.