Příběh prvorepublikové atletky Zdeny Koubkové, která se stala mužem. Její rekordy byly vymazány

„Zdena Koubková se do historie československého sportu zapsala ohromně, ale bohužel velmi krátce. Jen v době tak dvou, tří let. Světový rekord nejprve v běhu na jeden kilometr, pak dva světové rekordy v běhu na 800 metrů,“ vysvětluje Pavel Kovář, publicista a autor knihy Příběh české rekordwoman.

Pocházela ze zcela běžného dobového prostředí. Narodila se v roce 1913 v malé moravské vesničce, rodina byla chudá, katolicky orientovaná. Tatínek byl kočí a nedařilo se jim příliš dobře. Učila se květinářkou, ale příliš ji to nebavilo. Při jedné návštěvě Brna se rozhodla začít se učit prodavačkou.

Skvělý výkon a světový rekord

Jak se dostala k atletice, těžko říct. „Napadlo ji začít v Orlu běhat, skákat, bez jakéhokoliv tréninku dosahovala na tu dobu špičkových výkonů. Možná v tom bylo období jejího dětství, kdy byla zvyklá běhat s chlapci po hřištích,“ uvádí Pavel Kovář.

Čtěte také

Slováky jsme měli za první republiky za zaostalé bratry, které vyspělá česká společnost musí vychovávat, říká novinář Erik Tabery

Sport ji dovedl do Prahy, kde pracovala jako sportovní instruktorka a začala závodit za Vysokoškolský sport Praha. Bylo to řešením i její ne zcela záviděníhodné osobní situace. Brněnské atletky na její úspěchy žárlily a ona předpokládala, že právě v Praze se bude moci rozvíjet její sportovní talent.

V srpnu roku 1934 se konaly Světové ženské hry v Londýně, což souviselo i s jistým „odstrkováním“ ženského sportu, jak vysvětluje Pavel Kovář: „Ženy měly být ozdobou, maximálně hrát tenis, ale atletika byla dřina. Na olympijských hrách měly málo disciplín a proto jako protiklad vznikly Světové ženské hry. Uskutečnily se také v Praze.“

Časopis Star po Zdenině závodě nadšeně uvedl: „Nejúspěšnější byla naše největší naděje Zdena Koubková. Její nádherný světový rekord na 800 metrů splňuje výkon opravdu jedinečný. Je výsledkem nejen vrozených dispozic tělesných, ale také poctivé a přesné přípravy.“

Vzestup a pád

Stala se celebritou, psaly o ní časopisy a spisovatelka Lída Merlínová dokonce napsala knihu Zdenin světový rekord. Její osobní život byl ale strastiplný. Bojovala sama se sebou, zda je či není žena.

Čtěte také

U dvojčat různého pohlaví působí testosteron i na dívky

Redaktor Hugo Slípka v týdeníku Star v roce 1935 v textu s podtitulem „Reportáže pravdy o nejvýznačnějším zjevu ženské atletiky“ uvádí:

„Československý sport měl senzaci, v níž se měla utopit nejslavnější atletka světa. Osoby, které donedávna škemraly o přízeň slavné rekordwoman, odvracely se farizejsky. Nikde zastání. (...) Zdena dezorientována musila z atletické aktivity. Bez existence a zdeprimována nejhoršími podezřeními anonymních autorů, zdrcena narážkami i urážkami ze stran, odkud to nejméně čekala.“

Ze Zdeny Zdeněk

Její sportovní kariéra opravdu skončila. Prvorepublikový skandál nabíral na obrátkách, až Zdena Koubková ukončila svou sportovní kariéru. Tehdejší noviny České slovo uvedly: „Koubková oznámila, že vystupuje ze sportovní unie. Dozvídáme se zároveň, že se podrobí operaci, po níž sice bude nadále provozovat sport, ale ne už v rámci ženské atletiky.“

Čtěte také

Chci, aby se ke mně muži chovali jako k ženě, ne jako k rovnému partnerovi, míní Kovářová

Co to mělo znamenat? Dne 21. března 1936 končí existence ženy Zdeny Koubkové a na scéně se objevuje muž, který se jmenuje Zdeněk Koubek. Jeho život je pak – po náročných operacích – životem zcela běžného člověka. Pracoval v oblasti automobilismu, dokonce se oženil a jeho sportovní vášní se stalo ragby.

Jak je to tedy s danými rekordy? „Rekordy nebyly uznány, byly vymazány a je to správně, protože ona skutečně nebyla žena. Její příběh nebyl sportovní historiografií zaznamenán, objevil se až v knize Příběh české rekordwoman. Zachovala se velmi férově, a proto by si i dnes – po letech – zasloužila přijetí do Českého klubu fair play,“ konstatuje Pavel Kovář.

Celý pořad najdete v audiozáznamu. (repríza)