U dvojčat různého pohlaví působí testosteron i na dívky

Kvůli studii vlivu hormonů před narozením její autoři prozkoumali údaje o 13 800 ženách, která se narodily mezi roky 1967 a 1978. Zvažují, jak odlišnost, která jim vyšla ve statistikách, může souviset s hladinou testosteronu, které byly tyto ženy vystaveny před narozením coby sestry svých bratrů – dvojčat. Uvedené výsledky ale podle biologů neznamenají, že by si tyto ženy v dětství hrály spíš s autíčky než s panenkami.

Jak může genetika pomoci neslyšícím?

Vědci z Tel Avivu odhalili geny, které jsou klíčové pro vývoj sluchu u myší.  Pomohla jim v tom mapa chemických přívěsků, které ovlivňují vypínání a zapínání genů pro obnovu vlásků vnitřního ucha.

„Nejde o chlapy v sukních. To, čemu jsme vystaveni už před narozením, je významné pro to, co se pak stane během života,“ vysvětluje biolog Ivan Hirsch. 

Vliv sourozence

Dvojčata bývají ve vědě dobrý model, jak odlišit genetické vlivy od sociálních. Jednovaječná dvojčata mají až na pár výjimek úplně identickou DNA a když se pak chovají jinak nebo mají jiné životní příběhy, je z toho patrné, jak náš život ovlivňuje dědičnost. Také dvouvaječná dvojčata mají dědičnou informaci velmi podobnou.

„Už jen fakt, že máte sourozence, vás ovlivňuje, takže se dá velmi obtížně dokázat, co z daného chování je způsobeno testosteronem, který na dvojče působil před narozením, a co plyne z faktu, že má žena chlapeckého sourozence,“ popisuje biochemik Jan Konvalinka úvahy autorů studie.

Ženy z dvouvaječných dvojčat se podle vědců méně často vdávají|foto:Fotobanka Pixabay, artisticfilms

Vědci proto porovnali data o dívkách, jejichž chlapecké dvojče v raném věku zemřelo, a těch, které ho mohly v životě potkávat dál. V tomto srovnání a na velkém vzorku pak našli zmíněné rozdíly v tom, co považujeme za studijní, pracovní nebo rodinný úspěch. Vědci ale upozorňují, že odchylky to nejsou velké: „Pravděpodobnost dokončení střední školy byla nižší o 15 %, jindy šlo o pětiprocentní rozdíly,“ připomíná Ivan Hirsch.

Vědci měli k dispozici početný vzorek dívčí populace, jinak by zřejmě jejich zjištění nebylo statistický významné. Pravděpodobnost dokončení střední školy byla u žen s bratrem – dvojčetem o 15,2 % nižší než u ostatních žen jejich generace, úspěšnost dokončení bakalářského stupně o 3,9 %, sňatečnost o 11,7 %, plodnost o 5,8 % a celoživotní výdělky o 8,6 %.

Vyrovnané role

Naše dědičná kopírka je velmi výkonná, tvrdí vědci

Badatelé z floridské státní univerzity rozluštili záhadu, která trápila jejich kolegy desítky let. Hledali a našli v dědičné informaci myší úseky, které řídí její kopírování. Přišli také na to, že klíčový je čas, kdy se duplikát tvoří.

Výsledky podobných studií hodně záleží na tom, jaké si výzkumná laboratoř klade otázky: „Existuje množství jiných otázek, kde by v odpovědích děvčata uspěla víc, testosteron by jim spíše pomohl, než aby je srážel,“ říká biolog Ivan Hirsch.

Studie odborníků z Illinois proběhla na norských dvojčatech, což je pro její výsledek důležité. Mužské a ženské role jsou v Norsku podle Jana Konvalinky mnohem vyrovnanější než v celé řadě jiných kultur. „Bylo by zajímavé udělat podobnou studii v Mexiku nebo třeba v Japonsku, kde jsou mužské a ženské role výrazně odlišné,“ dodává vědec. Podle něj sice řadu jevů, které na nás působí, nemůžeme ovlivnit, co ale se životem uděláme, je pak spíš v našich rukou.

Poslechněte si celou Laboratoř, ve které biochemik Jan Konvalinka, virolog Ivan Hirsch a herečka Andrea Černá debatují také o kleci pro HIV a virech ve stavu beztíže.